Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

prachu užíval, když jest chtěl lidi zklamati a do svého ráje uvésti. Kteréhožto prachu ta moc byla, že beze vší škody, ktož jest jej vypil, byl jest, jedné že toliko člověka spícího držal, až se ten prach v člověku zstrávil. Ale dokudž jest moc svú měl, žádný jest nemohl jináč řéci, že ten, ktož jest jeho požíval, by v člověku v tom jaká živnost byla ani býti mohla. Kteréhožto prachu v jedné sklenici v něm rozpustiv, v své celi na kolací sedláku tomu vypiti jest dal, takže jest potom tři dni a noci spáti musil. A tak, když jest to již byl přijal, opat vzav jej s sebú, procházel se s ním po ambitě a tu s jinými mnichy kratochvíl sobě čině z jeho sprostných řečí. A tak po nedlúhé chvíli počal v něm ten prach svú moc míti, a do hlavy mu všed, hned jest takový sen jej napadl, že stoje jest usnul a na zemi padl. Tehdy skrze takovú věc velmi se jest opat ulekl a velmi se smuten činíše, jako by o tom nic nevěděl, co se děje. A hned jej kázal odpásati a studené vody přinésti, aby byl schlazen, zda by jej zase mohl obživiti a zase první čerstvosti navrátiti rovně, jako by ta věc z mdloby jemu nějaké přišla, chtě jemu tudy zase pomoci i rozličné jiné léky čině. Ale nemohlo jest jemu nic spomoci. A když jest tomu opat i jiní mniši srozuměli, že k sobě zase přijíti nemuož, ohledovali jemu pulsy, kdež i na tom nic žádného znamenati nemohli, by v něm jaká živnost byla, naprosto tomu věřili, že jest umřel. Ihned sú jeho ženě i jeho přátelóm věděti dali, kteří všichni přišli sú a jeho plakali a velmi želeli. A opat kázal jest ho oblečeného v šaty, tak jakž jest byl do kláštera přišel, do hrobu položiti a jeho žena s jinými přátely zase domuov šli jsú s velikú žalostí, a zvláště jeho žena, kteráž jest měla jedno malé děťátko s ním, řekla jest, že od něho nikda odcházeti nechce a že chce s ním v domu zůstati a dítě i statek opatrovati. I měl jest opat jednoho mnicha, kterémuž jest všech svých tajných věcí věřil, kterýž ten den z Bononie přijel byl, kterýž tu noc skrytě nebo tajně v tichosti vstav, sedláka z hrobu vyňav, jej do temného sklepu, do kteréhož sú mnichy sázeli, vnesl jest a jemu jeho šaty svlekl jest a jej jako mnicha oblekl a položil jej jako na otep slámy. A tak jeho ležeti nechal, ač jest potom sám se ucítil. A v tom času opat svého mnicha všech věcí zpravil, kterak by s tím sedlákem jednati

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).