Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

zaslúženie s nimi nakládá, avšak jedněm větší milost nežli druhým ukazuje. V takových řečech ta dobrá paní opatovy svaté řeči i život jeho svatý znamenavši, i napadla jest jí některý čas k tomu veliká žádost, aby se tomu dobrému otci zpoviedati mohla. A takž jeden den žádavši na svém muži, aby jí otpustil do kláštera, že by se chtěla zpoviedati, kdež muž jest jí v tom své povolenie dal a tak jest učinila a k opatovi do kláštera šla. A když jest tam přišla k opatovi, s jeho velikú radostí jemu se před jeho nohami posadila, a než jest co jiného mluviti počala, řekla jest: „Pane, by mi byl Buoh muže žádného nedal, velmi malá příčina, skrze vaše naučení na cestu bych přišla, skrze kterúž bych do nebeské radosti přijíti mohla, tak jakž sem na prvních vašiech řečech porozuměla. Ale zase když zpomenu na svého muže činy a jednání, jeho veliké sprostnosti a kto jest on, mohu dobře řéci, že spíše bez muže jsem a vdova, ač jsem koli vdaná, a dokudž jest on živ, vždy já jiného žádného pojíti nesmiem a nemohu. Ale však jakýž jest koli hlúpý, beze vší příčiny tak mi velmi nevěří. A protož, muoj milý otče, prvé nežť dále v zpověd vejdu, prosím a žádám, že mi v takové věci raditi budete i pomuožte, neb sem netoliko pro samu zpověd k vám přišla, ale také vaší pomoci a rady v tom hledajíc. Neb znám dobře, dokudž tato věc konce nevezme, žeť má zpověd a mé dobré jednání málo mi užitku přinésti muož.“ Taková slova a řeči opatovi se velmi dobře líbila, kdež opat sám svým rozumem toho dosahoval skrze řeči paní té, že s ním [v]text doplněný editorem[106]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje předložku „v“ štěstí býti chce. I řekl jest té paní: „Má milá dci, dobře já tomu věřím, že jest tobě veliká práce i nesnáz takového muže míti, a zvlášť takové pěkné paní, jako jsi ty, míti muže ne jako muže, ale jako kozla lesního a ještě nadto k tomu, že takového máš, kterýžť tak příliš nevěří. Protož tobě tvých řečí snadně věřiti mohu, žeť taková věc tobě veliký zámutek činí. Ale krátce mluvíc, neznám já, by muž tvuoj jakým během vystúpiti chtěl a skrze to zdraví přijal. Než vím já jedno lékařství, čehož sem já mistr dokonalý, že jej chci na to dostatečně zhojiti. Jediné jste li vy tak smělí na své mysli a srdci, abyšte to zachovati mohli a žádnému nepraviti, což já vám chci pověděti.“ Paní řekla: „Otče, buď bez pochybnosti, žeť se raději zabiti dám, nežli bych to měla komu pověděti, což vy mně povíte. A zvlášť, co byšte mi pověděli, aby to tajno bylo. Ale otče,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).