Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

koně i jel jest do Kúřimského kraje a paní své svobodné a samé v domu svém nechal jest, kterážto častokrát sama v sobě páně Týmova slova přemýšlela jest té veliké lásky, kterúž jest on jí častokrát okazoval. A kterak jest pro ni jejímu muži svuoj kuoň najlepší dal a že pro ni každý den mimo její duom chodí, sama k sobě řekla jest: „Co já činím, čím se obchodím, že své mladosti, krásy i mladých let bez úrody strávím. Rytíř, muž muoj, jel jest do kraje Kúřimského a nepřijede zase v šesti nedělech; když mi to zase bude ot něho nahrazeno, co zmešká, zdali když bude starý, a k tomu, poněvadž mi se takový milovník nahází, jako jest pan Tým? Však sem nynie sama, nepotřebí mi se před žádným báti, neviem, proč k sobě tohoto dobrého času nepřijmu, dokudž to učiniti mohu. Mohlo by se přihoditi, že bych potom to ráda přijala, ano by mi to snad přijíti nemohlo, jako nyní muož býti. A také toho žádný nezví. A by se pak i událo, že by to zvědíno bylo, ale vždy jest lépe nětco zpósobiti a zjednati a potom teprú želeti, nežli v tom světiti a nic nezjednati a potom toho litovati.“ A takž sama s sebú poradivši se a rady své chtieci užíti, jeden den vyvěsila jest bělosti sněžné ubrusec na okno tak, jakž jest byl pan Tým ji naučil. A pan Tým tomu jest hned porozuměl, s velikú radostí noci té čakal jest, kterýžto, když se jemu čas zdál, do zahrady všel jest. A dveře, kteréž do domu byly, našel otevřené, kdež ta pěkná paní, uznamenavši to, s pilností čakala jest ho a proti němu vyšla a ochotně jej přivítala a on také, obchytiv ji v své ruce, nastokrát políbil jest, po vzchodě za ní šel jest a hned potom na lože vstúpili sú a najposlednější lásku a milování poznali sú. Ačkoli to najprvnější byla, však proto nebyla jest najposlednější. Neb dokudž jest rytíř doma nebyl, když i zase přijel, proto těch dvé milých s velikú žádostí a veselím mnohokrát spolu u veliké radosti přebývali sú a ten kuoň doplacovali. Amen.

Rozprávka o jednom sedláku Maříkovi a o opatu frejovném a lékaři ženském, v jich nemocech velmi dospělém a umělém uts.cizojazyčný text

Byl jeden klášter v našem kraji Boleslavském, jakož ještě i podnes to opatství svých v kruntích a založení jméno své má. Kdež klášter toho opatství byl jest postaven súkromí v horách, proto

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).