Svévuole před pánem, i Chytrosti a také i jiných. Než což sobě koli skrze ty dobré lidi zjednal, však proto nemohl jest k ničemuž dědičnému přijíti. A tak některého času jsa již velmi bohat, pomyslí sobě na svého starého hospodáře radu, to jest na Pravdu, kterak mu radil a pravil, jestliže by kdy u pana Štěstí byl, aby bez Múdrosti, Opatrnosti a Milosrdenství i Ctnosti mnoho nečinil a že sú dobří lidé. I dí tak sám k sobě: „Co já mám jich potřebovati a jich rady užívati, jako mi Pravda pravil, že by mi měli před mým pánem za přítele státi. A já jich velmi málo vídám před pánem a také slyším o nich, že velmi málo kratochvíle při nich jest. Mohli by mi nětco pověděti, ješto by nic trefného nebylo! A přesto vždy se puojdu, u nich stavím, co mi dobrého dějí.“ A takž i jide do jich pokoje a oni jej velmi rádi uzří a každý se proti němu zachová takž, jakž na jeho řád slušelo. Najprv jej Múdrost přivítá a řka: „Vítaj, milý příteli, zdraví tvé rád vidím!“ A Milosrdenství, jakož jeho obyčej jest, také proti němu povstav velmi ochotně, jej obejme a přivítá. A tak že byl ot nich velmi ochotně přivítán. A tak Múdrost posedě i učiní řeč k němu a řka: „Milý příteli, bytu tohoto u tohoto pána tobě přejem i té milosti, v kteréž jsi u něho. Než té neznámosti, v kteréž jsi se mnú a tovaryši mými, té nepřejem, a té hrdosti! Neb já musím pověděti tak, jakž jest já sem mnohokrát pozdravenie učinil, a řídko’s mi poděkoval! Milosrdenství, tovaryš muoj, ten mi jest pravil, jak’s u dvora, že prostě jednoho slova jsi s ním nepromluvil. Od Opatrnosti sem také slýchal to, že se s ním o některé věci minulé radíš, a což by stálého bylo, že tomu rozumí, že hned před ním tajíš toho. A Ctnost ten pak praví, že naň nechceš hned hleděti, ješto nám toho všemohúcí Buoh ničiní, aniž činil jest, aby námi tak velmi zhrdal. Než tak slyšíme, že jedno s panem hajtmanem Svúvolí a s Chytrostí v radách býváš, a dále slyšíme, že tě k tomu Pýcha a Žádost vede – i mně se zdá! Já sám od sebe pravím, že by druhdy neškodilo, aby k nám as na hodinu přišel a druhdy teď s tovaryšem mým, Milosrdenstviem, rozmluvil. Věř mi, že by huoře nebylo. Neb jestliže se brzo seznámíš s Dokonáním, o kterémžť jest tvuoj starý hospodář pravil, věz, že by tě hned s tohoto