prv[A3v]číslo strany rukopisuní kožkou stojí až do času porodu, neb při tom času vyčišťuje se a s plodem i kožkou ven vyhání. Kterážto kožka latině secundinacizojazyčný text, česky dětinské luožko neb děloha slove. A potřebí jest toho, když žena ku porodu strojiti se má, aby tu kožku baba protrhla neb otevřela, o čemž hned oznámeno bude.
Druhá kožka jménem bilescizojazyčný text obklíčuje dítě od pupku dolův až přes zadek[b]zadek] zádek ven a má mnoho vrápův a křivých vrásek jako nějaká zfaldovaná[c]zfaldovaná] zffaldowána sukně, v kteréžto kožce moč, pot a jiné prutké věci od dítěte pocházející hromažděny, chovány a zavříny bývají až do času porodu proto, aby vostrost moče a potu dítěte nežrala a neprojedla neb první kožky. Nebo dokudž dítě v životě matky jest, nemočí ono přirozeným svým oudem, ale moč jeho skrze nějakú žilku z pupku do druhé kožky se táhne, o níž teď nyní jest povědíno.
Třetí kožka, kteráž dítěte najbližší jest a je všecko obklíčuje, dítě[A4r]číslo strany rukopisute od vostré prudkosti moče jeho, kterýž od něho skrze tu žilku pupkem do druhé kožky jde, obhajuje. Také tato třetí kožka dítěte před tvrdostí druhé kožky zachovává. Tato třetí kožka, jakož praví Albertus Magnus, od porodných bab latině armatura conceptuscizojazyčný text, česky vodění, slove. Avicena tuto kožku jmenuje abgascizojazyčný text.
Druhá kapitola – o času porození, též který porod přirozený a nepřirozený jest
[A4v]číslo strany rukopisuKdyž by se pak již čas ženě ku porodu přiblížil, jakž obyčejně v 9 měsících se stává a žena k 40 týhodnům se blíží od toho času, jakž počala, tato znamení obyčejně se ukazují. Najprvé, že žena čije obtížení dole pod pupkem a v hřbetě. Druhé, že čije bolest větší v rozkrocích a v lůnu. Třetí, že větší horkost v matce čije nežli prvé. Čtvrté, čije v lůnu svém, že matka její znamenité nadymání a vlhkosti z sebe vydávati počíná. Tatoť sou znamení, když se porod blíží, když pak již podlé lůna odvymnají, tehdy jest čas ku porodu.
Dále sluší znáti, že dvuoj porod bývá, přirozený a nepřirozený. Přirozený jest, kterýž se stává v pravý čas slušným způsobem a náležitým vyjitím[d]vyjitím] wygij=tijm. Čas přirozeného porodu jest obyčejně v devíti měsících[5]na levé straně je nakreslena manikula, ačkoliv někdy, však řídko, po vyjití sedmi měsícův porod stává se, a ten plod