muož dobře, podlé času, při životu zůstati. Bejvá také, že dítě narodí se 8. měsíce, a po porodu zřídka dlouho živo bývá, jakož o tom Avicena píše.

Druhé, porod má býti příslušným spůsobem, nebo Albertus Veliký píše, že dítě z života matky vychází takto: najprvé hlava, potom hrdlo s rameny tak, že ruce podlé boku až k nohám dolů vztažené býti mají a tvář dítěte u vyjití z života vzhůru proti nebi aneb proti matky své pupku obrátiti se má, jakož v této přítomné figúře jest znamenáno. [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Nebo jakož Albertus Veliký praví, a i prvé jest oznámeno, dítě v životě matky před porodem a prvé, než se obrátí, oblíčej svuoj i prsí proti hřbetu jejímu má. Ale v čas porodu pohne a převrže se proti matky své hřbetu, hlavu pod sebe dolův k vejchodu a nohy postaví vzhůru, protož u vyjití dítěte tvář jeho vzhůru proti oblíčeji mateře obrácena jsouci vychází.

Třetí, když čas porodu přijde, tehdy vejchod podlé přirození rychlý a lehký, bez dlouhého prodlévání se stává. Ale nepřirozený porod jest, kterýž ne tak bývá, jakž nyní jest povědíno. Však Avicena praví: Když dítě [z]text doplněný editorem života mateře najprvé nohama vychází a má ruce podlé sebe vztažené, jakž tato figúra ukazuje, [#]obrázek nebo jiný grafický prvek že by to nepřirozený porod byl. Ale přirozenému porodu najpodobnější, ne tak příliš nebezpečný jako jiný porod nepřirozenej. Takto.

Třetí kapitola vypravuje, který by porod těžký, neb lehký byl a kterak poznán býti má i muože

Tuto věděti sluší, že častokrát porod těžce přichází, s rozličným soužením a trápením, s bolestí a žalostí mnohou, proto, že matka malá jest a žena před 12 lety votěžkala, ačkoli to zřídka se stává.

Druhé, porod těžký bývá proto, když matka v průchodu svém příliš těsná jest, buď z přirození, neb případnými nemocmi, jako hlízou, vředem, pryskejřem, krvotokem, vředem, fíkem. Pro kteréžto věci matka bez veliké bolesti k snadnému a lehkému vyjití