spúštie s nebe na zemi, A10,12 v němž biechu všecky věci čtvernohé a zemiplazné i ptactvo nebeské. A10,13 I stal se jest hlas k němu řka: „Vstaň, Petře, a zbí a jez.“ A10,14 Ale Petr vece: „Odstup to ode mne, pane, neb nikdy nejedl sem všelikého jedovatého a nečistého.“ A10,15 A hlas opět podruhé k němu: „To jest bóh očistil, ty neprav toho nečista.“ A10,16 A to stalo se potřikrát. A ihned vzato jest osudie do nebe.
A10,17 A když sám v sobě pochybováše Petr, co by se skrze to viděnie mienilo, kteréž viďal, aj, mužie, jenž posláni biechu od Kornelia, hledajíce domu Šimonova, stáli sú u dveří, A10,18 a když zavoláchu, tázáchu, tuto li by měl hospodu Šimon, jenž příjmie má Petr. A10,19 A když Petr mysléše o vidění, vece jemu duch: „Aj, mužie třie hledají tebe, A10,20 protož vstaň a sstup a jdi s nimi, neb já poslal sem je.“ A10,21 A sstúpiv Petr k mužóm, řekl jest: „Aj, já sem, jehož hledáte. Která přičina jest, pro kterúž ste přišli?“ A10,22 Jenž vecechu: „Kornelius setník, muž spravedlivý a bojící se boha a svědectvie maje ode všeho lidu židovského, odpověd vzal od anděla svatého, aby tebe povolal do domu svého a aby slyšal slova od tebe.“ A10,23 Tehda uved je, přijal jest v hospodu, a druhého dne vstav, šel jest s nimi. A někteří bratřie od Ioppen šli sú za nimi. A10,24 Jiného pak dne všel jest do Cezařie. Ale Kornelius očekáváše Petra, svolav bližnie své a najmilejšie přátely. A10,25 I stalo se jest, když vjide Petr, vyšel jest proti němu Kornelius, a pad k nohám jeho, klanieše se jemu. A10,26 Ale Petr pozdviže ho řka: „Vstaň, i já sám člověk sem.“ A10,27 A mluvě s ním, všel jest a nalezl mnohé, ješto se biechu sešli, A10,28 i řekl k nim: „Vy viete, kterak ohyzdné jest muži Židu přivinúti se a přistúpiti k cizozemci. Ale mně jest ukázal buoh, abych nižádného člověka nepravil zlého a nečistého. A10,29 Protož bez pochybovánie přišel sem jsa přivolán, i tieži vás, pro kterú příčinu přivolali ste mě.“ A10,30 A Kornelius vece: „Již jest tomu čtvrtý den, až do této hodiny biech modle se v hodinu devátú v domu mém. A aj, muž stál jest v rúše bielém a vece: A10,31 Kornelí, uslyšána jest modlitba tvá a almužny tvé připomanuty sú před obličejem božím. A10,32 Protož pošli do Ioppen a přivolaj Šimona, jenž má přímie Petr, tenť hospodu má u Šimona koželuha podlé moře. A10,33 Protož ihned poslal sem k tobě a tys dobře učinil přišed. Protož nynie my všickni před obličejem tvým sme, abychom slyšeli všecky věci, kteréž přikázány sú tobě od pána.
A10,34 Tehda otevřev Petr usta svá, řekl jest: „V pravdě shledal sem, že nenie osob přijímač buoh, A10,35 ale v každém národu ktož se bojí jeho a činí spravedlnost, vzácný jest jemu. A10,36 Slovo poslal buoh synóm izrahelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, tenť jest všech pán. A10,37 Vy viete, které stalo se jest slovo po všem Židovstvu, neb počev od Galilee po křtu, kterýž jest kázal Jan, A10,38 Ježíše od Nazareta kterak pomazal jeho buoh duchem svatým a mocí, kterúžto přišel dobře čině a uzdravuje všecky posedlé od ďábla, neb buoh bieše s ním, A10,39 a my svědkové sme všech věcí, kteréž jest činil v krajině židovské a v Jeruzalémě. Kteréhož sú zabili, oběsivše na dřevě, A10,40 toho bóh vzkřiesil třetí den. A dal jej, aby zeven byl A10,41 ne všemu lidu, ale svědkóm před zpósobením od boha nám, ješto sme jedli a pili s ním, když jest vstal z mrtvých, A10,42 a přikázal nám kázati a svědčiti, že on jest, jenž ustaven jest od boha súdce živých i mrtvých. A10,43 Tomu všickni proroci svědectvie vydávají, že přijmú odpuštěnie hřiechóm skrze jméno jeho všickni, ktož věřie v něho.“ A10,44 A když ještě Petr mluvieše slova tato, spadl jest
