jako zloděj, v němž nebesa velikú prudkostí pójdú a živlové horkostí se rozplynú, ale země a které věci v nie sú, páleny budú.
2 P3,11 Protož poněvaž ty všecky věci mají se rozplynúti, kterací my musíme býti v svatých obcováních a v milostivostech, 2 P3,12 čakajíce a chvátajíce k příští dne, skrze něžto nebesa hořiece rozplynú se a živlové horkostí ohně prahnúti budú? 2 P3,13 Ale nových nebes a nové země podlé zaslíbení jeho čakáme, v nichž spravedlnost přebývá. 2 P3,14 Protož, najmilejší, čakajíc toho pilni buďte neposkvrněni a neporušeni jemu nalezeni býti v pokoji. 2 P3,15 A pána našeho dlúhočekánie za spasenie mějte, jakož najmilejší bratr náš Pavel podlé dané jemu múdrosti psal jest vám. 2 P3,16 Jakož ve všech epistolách mluvie v nich o těch věcech, v nichž sú některé věci nesnadné k rozomu, kteréž neučení a neustaviční kážie jako i jiná písma, k svému vlastniemu zatracení. 2 P3,17 Protož vy, bratřie, napřed to vědúce ostřiehajte se, abyšte bludem nemúdrých jsúc zavedeni nevypadli od vlastnie pevnosti. 2 P3,18 Ale rosťte v milosti a v poznání pána našeho Jezukrista a spasitele, jemuž chvála i nynie i v den věčnosti, amen.
Počíná se Kanonika prvá svatého Jana, miláčka božieho
[I.]text doplněný editorem
1 J1,1 Co jest bylo od počátka, co sme slyšeli, co sme viděli očima našima, co sme opatřili a ruce naše dotýkaly se o slovu života 1 J1,2 a život zeven jest. A viděli sme i svědčíme a zvěstujeme vám život věčný, kterýž bieše u otce, a ukázal se nám: 1 J1,3 Co sme slyšeli a viděli, zvěstujem vám, abyšte i vy tovarystvie měli s námi a tovarystvie vaše aby bylo s otcem a s synem jeho Jezukristem. 1 J1,4 A tyto věci píšem vám, abyšte se radovali, a radost vaše aby plna bylá. 1 J1,5 A toto jest zvěstovánie, kteréž sme slyšeli od něho a zvěstovali sme vám, že buoh světlo jest a temnosti v něm nejsú nižádné. 1 J1,6 Dieme li, že tovařistvie máme s ním a ve tmách chodíme, lžeme a pravdy nečiníme. 1 J1,7 A pakli v světle chodíme, jakož i on v světle jest, tovarystvie máme vespolek a krev Ježíše, syna jeho, očišťuje nás od každého hřiechu. 1 J1,8 Dieme li, že hřiechu nemáme, sami se svodíme a pravda v nás nenie. 1 J1,9 Budem li se vyznávati hřiechóv našich, věrný a spravedlivý jest, aby odpustil nám hřiechy naše a očistil nás od každé nepravosti. 1 J1,10 Dieme li, že sme nehřešili, lhářem činíme jeho a slovo jeho nenie v nás.
II.
1 J2,1 Synáčkové moji, tyto věci píši vám, abyšte nehřešili. Ale jak kto shřeší, přímluvu máme u votce Ježíše Krista spravedlivého, 1 J2,2 a on jest slitovánie za hřiechy naše, a netoliko za naše, ale i za všeho světa. 1 J2,3 A v tomto vieme, že sme poznali jeho, ač přikázaní jeho ostřieháme. 1 J2,4 Ktož die, by jej znal, a přikázaní jeho neostřiehá, lhář jest a v tom pravda nenie. 1 J2,5 Ale ktož zachovává slovo jeho, jistě v tom láska božie dokonalá jest. V tomto vieme, že v něm sme, ač v něm dokonalí budem. 1 J2,6 Ktož se die v něm přebývati, má, jakož jest on chodil, i sám také choditi. 1 J2,7 Najmilejší, ne přikázanie nové píši vám, ale přikázanie vetché, kteréž ste měli od počátka. Přikázanie staré jest slovo, kteréž ste slyšeli. 1 J2,8 Opět přikázanie nové píši vám, kteréž pravé jest i v něm i v vás, neb temnosti sú odešly a světlo pravé již svietí. 1 J2,9 Ktož se die v světle býti, a bratra svého nenávidí, ve tmách jest až dosovad. 1 J2,10 Ktož miluje bratra svého, ten v světle přebývá a pohoršenie v něm nenie, 1 J2,11 ale ktož nenávidí bratra svého, ve tmách přebývá a ve tmách chodí a nevie, kam jde, nebo
