zkřiešenie. L20,37 A že by mrtví vstali z mrtvých, i Mojžieš jest ukázal podlé kře, jakož nazývá pána boha Abrahamova a boha Izákova a boha Jákobova. L20,38 A buoh nenie mrtvých, ale živých, neb všickni živi sú jim.“ L20,39 A odpoveděvše někteří z mistruov, řekli sú: „Mistře, dobřes řekl.“ L20,40 A nesmějiechu jeho ničehuož tázati.
L20,41 Vece k nim: „Kterak pravie syna Davidova býti Krista, L20,42 a on David die v knihách žalmových: Řekl pán pánu mému: Seď na pravicech mých, L20,43 dokudžť nepodložím nepřátel tvých podnož noh tvých. L20,44 Protož David pánem jej nazývá, i kterakž syn jeho jest?“ L20,45 A když slyšieše vešken lid, řekl jest učedlníkóm svým: L20,46 „Pilně se vystřiehajte od mistróv, ješto chtie choditi v dobrém rúše a milují pozdravovánie na tržišti a prvnie stolice v školách a prvnie seděnie na hodech, L20,47 jenž zžierají domy vdovské, zamyšlujíce dlúhú modlitbu, tiť vezmú zatracenie většie.“
Kapitola XXI.
L21,1 A popatřiv uzřel jest ty, ješto metáchu dary své do pokladnice bohatce. L21,2 Uzřel jest také jednu vdovu chudičkú, ana púštie meděná dva šarty, L21,3 i řekl jest: „Jistě pravím vám, že tato vdova chudá viece jest nežli všickni vložila. L21,4 Neb všickni tito z toho, což jim zbývá, pustili sú dary božie, ale tato z toho, což se jie nedostávalo, všecko živenie, kteréž měla, uvrhla jest.“
L21,5 A některým, ješto praviechu o chrámu, že by kamením drahým a dary ozdoben byl. L21,6 „Tyto věci, kteréž vidíte, přídú dnové, v nichžto nebude ostaven kámen na kameni, jenž by nebyl zkažen.“ L21,7 I tázali sú jeho řkúce: „Přikazateli, kdy tyto věci budú a které znamenie, když počnú býti?“ L21,8 Kterýžto řekl: „Vizte, abyšte nebyli svedeni, neb mnozí přijdú ve jménu mém řkúce, že já sem, a čas se přiblíží, protož neroďte jíti za nimi. L21,9 Ale když uslyšíte boje a svády, neroďte se lekati, musejíť najprvé ty věci býti, ale ne ihned konec.“
L21,10 Tehda pravieše jim: „Povstane lid proti lidu a královstvie proti královstvie L21,11 a země třesenie veliká budú po městech a morové a hladové a hruozy s nebe a zamúcenie veliká budú a búře. L21,12 Ale před těmi všemi věcmi uvrhú na vás ruce a protiviti se vám budú, táhnúce do zboruov a do žalářuov, vodiece k králóm a vladařóm pro jméno mé, L21,13 a přihodí se vám na svědectvie. L21,14 Protož položte v srdcích vašich, abyšte nepřemyšlovali, kterak byšte odpoviedali, L21,15 neb já dám vám usta i múdrost, jiež nebudú moci odolati ani odmlúvati všickni protivníci vaši. L21,16 A zrazovati budete od rodičuov a od bratří a od příbuzných i přátel a smrtí trápiti budú z vás. L21,17 A budete v nenávisti všem lidem pro jméno mé, L21,18 a vlas z hlavy vašie nezahyne, L21,19 v trpělivosti vašie vlásti budete dušemi vašimi. L21,20 A když uzříte obležen býti od zástupu Jeruzalém, tehdy zviete, žeť se přiblíží zpuštěnie jeho. L21,21 Tehdy kto sú v Židovstvu, utiekajte k horám. A ktož prostřed něho sú, odejděte, a kto v krajinách, nevcházejte do něho, L21,22 neb dňové pomsty sú tito, aby se naplnily všecky věci, kteréž psány sú. L21,23 Ale běda těhotným a chovačkám v těch dnech, neb bude dav veliký na zemi a hněv lidu tomuto, L21,24 a padnú mečem a vězňové vedeni budú ve všecky národy a Jeruzalém tlačen bude od pohanuov, dokud se nenaplnie časové národuov. L21,25 A budú znamenie na slunci a na měsíci
