[247v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenedá blesku svého Mc13,25 a budú hvězdy nebeské padati a moci, které sú v nebesiech, budú sě hýbati. Mc13,26 A tehdy uzřie syna člověka, an se béře v uoblaciech s mocí velikú a s oslavú. Mc13,27 A tehdy pošle anjely své [a shromazdí vyvolené své]text doplněný editorem[256]a shromazdí vyvolené své] et congregabit electos suos lat. od čtyř větróv a od vrchu země až do vrchu nebe.“
Mc13,28 „A od fíku naučte sě podobenství: Když již ratolest [jeho]text doplněný editorem[257]jeho] eius lat. mladičká[258]mladičká] madiċka rkp. bude a zarodí se listie, poznáváte, že blízko jest léto. Mc13,29 Takež i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest, a[259]a] navíc oproti lat., + et var. ve dveřech. Mc13,30 Věrně pravi vám, že nepomine pokolenie toto, až se všěcky tyto věci stanú. Mc13,31 Nebe i země pominú, ale slova má nepominú nikdy[260]nikdy] navíc oproti lat..“
Mc13,32 „Ale o tom dni a o hodině žádný nevie, ani anjelé v nebi, ani syn, jedné otec. Mc13,33 Vizte, bděte a modlte se, neb neviete, kdy jest čas. Mc13,34 Neb[261]Neb] navíc oproti lat., + enim var. jakožto člověk, jenž daleko odšed ostavil duom svój a dal sluhám svým moc všelikého[262]všelikého] wſſekeho rkp. diela a vrátnému přikázal, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, neb neviete, kdy pán domu přijde, večer li, čili o poledni[263]o poledni] navíc oproti lat., o puol li noci, čili v pěnie kur, čili ráno, Mc13,36 aby když přijde vnáhle, nenalezl vás spících. Mc13,37 A což vám pravi, všem pravi: Bděte!“
Kapitola XIIII.
Mc14,1 A bieše beránek a přesnice po dvú dní i hledáchu najvyšší kněžie a mistři, kterak by jej lstivě jali a zabili. Mc14,2 Neb praviechu: „Ne v den sváteční, aby snad nebyla pohroma v lidu.“
Mc14,3 A když bieše Ježíš[264]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. v Betaní v domu Šimona malomocného a stoléše, přijide žena, majíc pušku mramorovú masti drahé z nardového kořenie. A rozbivši pušku, vyli ji na hlavu jeho. Mc14,4 I biechu někteří za zlé majíce mezi sebú a řkúce: „Čemu ztrá[b]označení sloupceta masti této stala se jest? Mc14,5 Neb mohla[265]mohla] mnoha rkp. jest tato mast prodati sě viece než za tři sta peněz a dáti se chudým.“ I skřípiechu na ni. Mc14,6 Tehdy Ježíš vece: „Nechte jie, co ji mútíte? Dobrý jest skutek nade mnú učinila. Mc14,7 Neb vždycky chudé máte s sebú, a když budete chtieti, móžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy mieti budete[266]mieti budete] habetis lat., habebitis var.. Mc14,8 Což jest měla, to jest učinila, utekla sě jest zmazati tělo mé ku pohřebu[267]pohřebu] pohṙiebu rkp.. Mc14,9 Věrně pravi vám, kdež kolivěk bude kázáno čtenie toto po všem světě, a že jest toto učinila, bude praveno na památku její.“
Mc14,10 A Jidáš Škariotský, jeden ze dvanádsti, otjide k najvyšším kněžím, aby jej zradil jim. Mc14,11 A oni uslyšavše, uradovachu se a slíbichu jemu penieze dáti. I hledáše, kterak by ho podobně zradil.
Mc14,12 A první den přesnic, kdyžto beránek obětováchu, vecechu jemu učedlníci: „Kam chceš, pójdeme a připravíme tobě, aby jedl beránek?“ Mc14,13 I posla dva z učedlníkóv svých a vece jim: „Jděte do města a potká vás člověk, lahvici vody nesa. Jdětaž za ním, Mc14,14 a kamž koli vejde, rcete pánu domu toho, že mistr praví: Kde jest večeře má, kde bych beránka s učedlníky svými jedl? Mc14,15 A onť vám ukáže sien velmě širokú a tu nám připravte.“ Mc14,16 I odjidechu učedlníci jeho a přijidechu do města a nalezechu, jakož jim byl řekl, i připravichu beránka. Mc14,17 A když by večer, přijide se dvanádcti. Mc14,18 A když sú stolili a jedli, vece Ježíš: „Věrně pravi vám, že jeden z vás mě zradí, jenž jie se mnú.“ Mc14,19 A oni počechu se mútiti a řéci jemu každý zvláště:
