nedě[L2r]číslo strany rukopisulích dostało domuo přijeti, ten žołd při nich zoustane a słužba první, kterouž zapsanou mají, ta jim vždy předse jde. Protož sou mamałuci velmi bohatí a z mnohých páni bývají znamenití a złatých mají mnoho a neumějí jich utráceti jako Čechové nebo jiní słužební v těchto zemích.

Také sem viděł, když mamałuk jeł setník neb třidcátník, měł všecko udidła pozłatitá a střmeny z samého złata, pošva na šavli i jilce všecko złatem połožené, pałcát, s kterýmž[o]kterýmž] kterýż jezdí, všecek jest złatý.

Pakli který pán po městě jede, kterýž jest vyšší než setník, tehdy před tiem pět neb šest pachołkuo jde s sekyrami złatými a z bułáty[11]místo náležitého „s bułáty“. A bułát jest vocel čistá, ješto se svítí převelmi, že se v ní vzhlédne jako v zrcadlo, a jest tvrdá, k tomu velmi vostrá, že jí železo roubají. Ty sekyry sou velmi vzáctné u nich, neb řiedcí je mají, kteréžto sekyry najprv sem viděł v Damašku, když pán damašský jezdił proti kancléři žołdánovu, když jeł od turecského císaře. Potom v [L2v]číslo strany rukopisuEjiptě často sem je vídał.

Mamałuci všecko oděv mají biełý z płátna čistého děłaný, kteréž słove kolč, a vyšívané sou sukně jich podobně k hazukám, než sou obyčejem jiným děłány, neb jsou u nich obojky, že všecko hrdło přikryjí, a jsou dłouhé, až se po zemi vlekou. A po těch sukních opasují se tkanicemi hedbávnými velmi čistými a neumějí se ani opasovati a velmi se nekřtałtovně opasují.

Také žádný mamałuk nechodí v botách ani v střevících, než bos chodí a na trepkách jako bosák, a když na kuoň vsedne, tehdy bos a bez trepek jede a pachołek za nim trepky nese, neb sem na to častokrát hleděł a dívał sem se tomu. Toto sem pak słyšeł, že když na vojnu jedou, tehdy mají na nohách zámišové[p]zámišové] zamijſſowé botky, než doma zhoła bosí.

Také sem słyšeł, že by mamałuci, totiž ti žołdnéři, takové právo k žołdánovi pánu svému měli, když by žołdánová porodiła syna neb dceru, tehdy žołdán s velikou snažností opatruje, aby dietě nebyło ohłášeno až do roka. A hned