toho děťátka, svata Jana Krstitele, svatie Alžbětě svýma rukama podáváše, to děťátko vešdy na Matku boží sě ohlédáše. V nižto hodinu Matka božie to vidúci, přitúlejíc je cělováše. Ó, přěsčastné dietě, svatý Jene, ež si tak bohem darován, že jsi boží Matku pěstúnú jměl.
Potom osmý den podlé Starého zákona svatý Jan jest obřezán, a tu jemu jest Johannes, točíš Jan, jmě vzděno. A tu jest promluvil otec jeho, svatý Zachař, hlasem svatého proročstvie a řka: „Požehnaný hospodin buoh israhelský, neb jest navščievil i učinil vykúpenie lidu svého i vzdvihl jest roh spasenie nám v domu Davida, dietěte svého. Jakž jest mluvil skrzě usta svatých, ješto sú ot věku, prorokóv jeho. Spasenie ot našich nepřátel a z rukú všech, ješto nenávidie nás. Učiniti milosrdie s uotci s našimi a pomnieti ustavenie svého svatého. Právem přísěžným, ješto jest přisáhl k Abrahamovi, k uotci našemu, dáti sě nám. Abychom bez strachu, ot ruky našich nepřátel zbaveni, slúžili jemu. V svatosti a v pravedlnosti přěd ním všech našich dní. A ty, dietě, prorok přěnajvyššieho budeš nazván, neb přědejdeš přěd obličejem hospodinovým připravovat cěst jeho. Dá ti uměnie spasenie lidu na odpuščenie jich hřiechóv. Skrzě třěva milosrdie boha našeho, v nichžto nás jest navščievil po vschodě z vysoka. Posvětli těm, jižto ve tmě a v stieni smrti jsú, naprav ty nóh našich na cěstu pokojě. Chvála Otci etc.“ V tu hodinu Matka božie za oponú, ješto svatá Alžběta ležala, stáše, znamenajíc, co sě o jejie synu, Jesu Kristu, skrzě svatého Zachařě proročsky prohlašováše. Zatiem Matka božie vzemši otpuščenie ot svaté Alžběty a
