ostanúci, nebo bohu nic nenie nesnadno učiniti, an jest slovem vše stvořil.“ K tomu vecě Maria: „Aj toť roba buožie, staň mi sě podlé slova tvého.“ Tu praví svatý Augustin: „Ó, přěžádúcie Matko božie, proč brzo neotpovieš, ano tebe veš svět na všě strany čaká! Otpověz brzo, tvé milosti prosímy, aj toť klečí přěd tebú vešken sbor svatých otcóv v dávných temniciech zavřený, čakajíc tvého žádúcieho otpověděnie a volajíc k tobě a řkúc: Ó, nebeská světlosti, tebeť čakámy, otpověz brzo andělovi, ať budem z těchto temnic vyvedeni. Tvéhoť také otpověděnie čaká všech andělských kóróv sbor, volajíc k tobě a řkúc: Otpověz poslu brzo, pusť anděla zasě, časť jest, ať by sě k tomu vrátil, jenžto jeho poslal jest, neb skrzě tvé svaté otpověděnie bude našich kóróv doplněnie. Třetie tebe čaká vešken sbor všeho světa hřiešných, Adamóv národ, plačíc, volajíc a řkúc: Ó, přemilostivá, ozři sě juž na veš svět všie truchlosti plný, smrti poddaný, neb v tvém krátkém otpovědění přijde světu věčné spasenie.“ V tu tak přěžádúcí hodinu Matka božie pokorně vecě: „Aj toť dievka božie, staň mi sě podlé slova tvého.“ Jakž ta přepokorná slova dievka svatá vecě, tak inhed u brzkosti oka mženie Ducha svatého pósobením, jakžto jí byl anděl řekl, byl v niej tělesky Syn boží s duší plnú všie milosti a pravedlnosti nebeské.
A tu sě to jest naplnilo, jehožto jsú proroci a otci svatí žádali. Protož, milá Matko božie, všech hřiešných jediná naděje, skrzě tu svatú radost, jižto s tehdy jměla, když s, dievkú čistú jsúci, všeho světa Spasitele počala, prosímy tebe, aby nás ráčila i v duši i v těle obradovati na věky věkóm. Amen.
