šle[89v]číslo strany rukopisuchticuom, manuom, vladykám, měšťanuom i všíe obci našeho českého královstvie, aby žádný pro nižádnú věc nikdy sobě svobody na žádné dědiny, hrady nebo tvrze neprosil na králi ani směl prositi a zvláště na dědiny, hrady nebo města, kteréž hrady a města jsú vysazeny a vysazena na mezech českého královstvie, než aby ta města a hradové i s tiem, což k nim[c]k nim] niem příslušie, byli v poslušenství našem a králuov českých budúcích, jakož jsú byli od stara dávna. A také ustavujem, aby žádný král po nás budúcí těch, ktož by chtěli prositi nebo prosili, nikdy v tom neuslyšal ani k tomu přivolil pod ztraceniem svého duostojenstvie a pod přísahú, kteréž sám pán buoh mstí. A ktož by toho prosil, aby nad ním duchovně buoh pomstil a toho, což by uprosil, aby nad ním duchovně buoh pomstil a toho, což by uprosil, aby byl odsúzen.
A jiná kniežata, páni šlechtici, vladyky, měšťané i všecka obec našeho českého královstvie mají na něho oděnú rukú povstati a jeho zbožie zebrati a jeho viery a cti odsúditi. jakožto zrádci a dráče nebo lúpežníka obecnieho dobrého našeho královstvie českého.
O obnovení přísahy a slibu královského
Také má král český přisieci a svú přísahu obnoviti, že nikdy pro žádnú věc na mezech královstvie českého nedopustí [90r]číslo strany rukopisuumenšení v žádném kraji, leč buď od meze královské komory, leč buď od meze jiných kniežat neb šlechticuov, vladyk neb měst a nebo jiných kterýchž koli osob, ješto k české zemi příslušejí, a zvláště duostojenstvie a svobody královské aby bránil, práv a hraduov i všie obce české, jakož v prvniem našem ustavení jest popsáno.
A to dvoje ustavení přikazujem, aby bylo čteno na každé léto v Praze na hradě v suché dny přede vší obcí.
O úředníciech královských
O duostojenství větčm a v úřadech větčích bývá větčie nesnáze, a protož slušie s rozmyslem a z dobrú pamětí každému úředníku ustaviti, nežli by bez rozmysla ustavě v tesknosti a v škodu přijda i hledal k tomu pomoci nebo prosil. A protož s dobrým rozmyslem přikazujem a ustavujem, aby najvyšší[d]najvyšší] nayvyſſie komorník, najvyšší[e]najvyšší] nayvyſſie sudí a najvyšší[f]najvyšší] nayvyſſie písař zemský, kteříž mají od krále usazeni býti, i jiní menší úředníci, komorníci, súdce a písařové, ješto těch tří najvyššiech úředníkóv posazeni bývají ve všech krajích královstvie našeho českého, nikdy nižádný nebyl k úřadu potvrzen do života ani do kterého času určeného, než aby mohl král proměniti, když by se který nehodil.
Pakli by kto byl tak svévolný a smělý, že by kdy který úřad z těch tří úřaduov vyprosil na
