[94v]číslo strany rukopisumáme k našiem věrným zemanuom, nás ponúká k tomu, abychom se pilně ptali, kterak bychom jim pokoj bezpečný zjednali v našem českém království. A protož uptavše se zlého obyčeje mezi kniežaty a šlechtici, že někteří navedením diábelským činí sobě smlúvu spolu proti druhým kniežatóm a šlechticóm a toho potvrzují mezi sebú listy rozličnými a přísahami, a skrze to mnoho morduov lidských i jich zbožie spálenie a mnoho jiného zlého se děje.
My netoliko to staviti chtíce, ale věčně a z kořen vykopati a zahladiti, tiemto ustavením zapovídáme, aby žádní knížata, páni, vladyky ani sedláci žádných slibuov mezi sebú proti jiným nečinili, ani se penězi skládali na smrt kteréhož koli člověka. A pakli by přes to ustavení kteří byli v tom nalezeni, aby byli se vším na královské milosti. A byl li by kto od jich mocí zabit, aby byla pomsta na jich hrdle s plným právem.
O žhářích zemských
Pýcha milému bohu jest vždy protivná. Takéž nám jest na mysli, abychom pýchu v našem království snažně ukrotili, a protož ustavujem, když by které knieže nebo šlechtic náš zemenín potupě naše ustavení a nedbaje na spravedlnost s pochodní a s ohněm na druhého svého nepřietele dědiny vtrhl svú mo[95r]číslo strany rukopisucí a spálil jemu málo nebo mnoho, aby ihned se vším, což má, byl na králově milosti. A komuž by spálil, aby jemu jeho škody byly napřed podobně zaplaceny, nebo myslíme, prvé aby našim věrným jich škoda byla zaplacena, nežli bychom naši komoru bohatěli, neb tehdy náš poklad roste, když našiem věrným spravedlnost od nás se děje. Ale což po zaplacení těch škod zbude zbožie toho žháře, to má do královské komory připadnúti.
O rozdělení dědictvie
Sváruov mnohých, jakožto se často před námi děje, chtíce ukrátiti tiemto ustaveniem, přikazujem, aby bratří nebo jiní přítelé, ješto by společné dědiny měli, když by se jimi chtěli rozděliti, aby každý svuoj diel věděl, aby to zjevně a počestně mezi sebú dělili. Byli li by kniežata nebo páni šlechtici aby se dělili před královskú milostí a nebo sobě zvolili tři pány šlechtice nebo kmety toho kraje. Pakli by byli vladyky, ale aby zvolili tři konšely zemské a před těmi aby rozdiel zjevný učinili. Ale jiní měšťané neb sedláci před rychtářem toho města nebo té vsi a před obcí aby se dělili zjevně a nic jinak.
