dvametcítmý jest o milosrdenství božím. Hlas cierkve, kteráž věří, že umučením Kristovým spasena jest a milostí křtitedlnú obnovena, protož s potěšením vypravuje řkúci
Ps22,1 Hospodin zpravuje mě a nic mi se nedostává, Ps22,2 na miestě pastviny, tuť jest mě obsadil. Nad vodú sytosti vykrmil mě, Ps22,3 duši mú obrátil. Provodil mě po stezkách spravedlnosti pro jméno své. Ps22,4 Nebo bych pak túlal se v prostřed stínu smrti, nebudu se báti zlého, nebo ty se mnú si. Metla tvá i huol tvá, tať sú mi potěšenie činila. Ps22,5 Připravil si před obličejem mým stuol proti těm, kteříž zamucují mě. Pomazal si v tučnosti olejem hlavy mé a kalich mój zapájející, převelmi slavný jest! Ps22,6 A milosrdenstvie tvé stíhatiť bude mě po všecky dni života mého, a abych obýval v domu páně za dlúhých dnuov.
