času zuořivosti své, hospodin v hněvu svém zarmútí je a zžéře je oheň. Ps20,11 Plod jich z země vyhladíš a plémě jich od synuov lidských, Ps20,12 nebo naklonili jsú na tě zlých věcí, smejšleli sú rady, kterýchž sú nemohli ustanoviti. Ps20,13 Neb dáš je v chřbet, mezi těmi, kterés opustil, připravíš tvář jich. Ps20,14 Vyvýšíš se, hospodine, v síle své, zpievati a chváliti budeme moci tvé.
V žalmu jedenmetcítmém prorok mluví o umučení a vzkříšení Kristovu. Kristus člověk všecko předvěděv, jako pohnuv se z přiblížení svého umučenie, i die k bohu otci
Ps21,1 Ps21,2 Bože, bože muoj, vzhlédniž mě, proč si mě nechal? Daleko od vysvobození mého slova hřiechuov mých. Ps21,3 Bože muoj, volati budu přes den, a neuslyšíš, i v noci, a ne k nemúdrosti sobě. Ps21,4 Ty pak v svatině obýváš, chválo izrahelská. Ps21,5 V těť sú doufali otcové naši, doufali sú, vysvobodil si je. Ps21,6 K tobě sú volali i vysvobozeni učiněni jsú, v těť sú doufali i nejsúť pohaněni. Ps21,7 Já pak črv sem, a ne člověk, pohaněnie lidí a opovrženie obce. Ps21,8 Všickni vidúce mě, posmievali se mi, mluvili sú usty a pohybovali sú hlavú: Ps21,9 „Doufalť
