vše zlé, pro hřiech i peklo, a Bóhť hřiešníkóv nenávidí. Odvrať sě také i od světa! Světť jest žádost očí, žádost těla a hrdost v životu tomto. Světť jest ti lidé, ješto v těchto věcech najviec stojie, to najviec milují, což k světu slušie, a chtie sě lidem slíbiti ne pro boží chválu, ale pro svú. Marnéť jest to. Toť vše mine a mnohokrát v hřiech zavede, až i proti Bohu ta světská marnost. A tak die Písmo: Ktož chce býti přietel tohoto světa, bude božím nepřietelem. A die opět žaltář: Ti, ješto sě líbie lidem, pohaněni sú, neb jest Bóh pohrdal jimi, točíš ješto sě líbie lidem světské myslce. Neb to svět miluje, což slušie k světu. A tak buď kto i v kápi buď pod vílkú, když to miluje, to chválí, což slušie k světu, aneb má žádost lidem sě líbiti ne pro chválu boží, ne pro užitek svých bližních, světskéť jest srdce. Chce liť ku pravému přijíti obrácení, máť sě od světské marnosti odvrátiti, toho, což k světu slušie, nechváliti, nelibovati a za nic nejmieti, ale ty, ktož sě Boha bojie, chváliti. To pak sě zdá najdivnějšie, kak se j’ samému od sebe odvrátiti, ktož chce ku pravému přijíti obrácení? Avšak die Kristus: Ktož chce přijíti po mně, oderci sě sám sebe! A die Písmo: Od vóle své sě odvrať! A opět: Ve dnech postu vašeho nalezena jest vóle vaše. Zdali j’ to post, ješto sem jej volil? I die k tomu svatý Bernart: Nejen jest tomu o postu rozuměti, ale i o jiných takových věcech, ješto mají v duchovniem pořádu býti. Velikéť jest zlé svá vóle; učiníť často dobrý účinek, ež nebude dobrý. To zvláště tu bývá, ktož maje v něčiem býti poslušenství, i chce cos buď činiti po své vóli proti onoho. Protož, když sě od své vóle ne všeho činiec, což sě chce, odvrátíme, tehdy jsme sami sě od sebe odvrátili.
Druhé běch řekl, ež ktož chce pravé učiniti obrácenie, má věděti, k čemu sě obrátiti, v čem by nalezl statečnost dobrého všeho. I řkuť, ežť nic nenie
