krá[361v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcelovstvie nebeské.“ Mt19,15 A když byl vzložil na ně rucě, otjide odtud.
Mt19,16 A aj, jeden přistúpiv vecě jemu: „Mistře dobrý, co dobrého učiním, abych měl život věčný?“ Mt19,17 Jenž řekl jest jemu: „Co mne tiežeš o dobrém? Jedenť jest dobrý, bóh. Pakli chceš k životu vjíti, zachovaj přikázanie.“ Mt19,18 Die jemu: „Která?“ A Ježíš řekl jest: „Neučiníš vraždy. Nescizoložíš. Neučiníš krádeže. Nepromluvíš křivého svědectvie. Mt19,19 Cti otcě tvého i matku[78]matku] + tuam lat., nemá var. a milovati budeš bližnieho tvého jako sám sě.“ Mt19,20 Die jemu mládenec: „Všěch těch věcí ostřiehal sem od mladosti mé[79]od mladosti mé] připsáno na okraji jinou, soudobou rukou, a iuventute mea lat., nemá var., nemá BiblCist, co mi sě ještě nedostává?“ Mt19,21 Vecě jemu Ježíš: „Chceš li dokonalý[80]dokonalý] dolonaly rkp. býti, jdi, prodaj, kteréž věci máš, a daj chudým, a budeš mieti poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ Mt19,22 A když uslyšě mládenec slovo, otšel jest zamútiv sě, neb bieše maje mnohá vladařstvie. Mt19,23 A Ježíš vecě učedlníkóm svým: „Věrně pravi vám, že bohatý nesnadně vejde do královstvie nebeského. Mt19,24 A opět pravi vám, snadnějie jest velblúdu skrzě dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti v královstvie nebeské.“ Mt19,25 A uslyšěvše ty věci učedlníci, diviechu sě velmě řkúce: „Ktož tehdy bude moci spasen býti?“ Mt19,26 A vzhléd Ježíš, vecě jim: „U lidí to nemožné jest, ale u boha všěcky věci možné jsú.“
Mt19,27 Tehdy otpověděv Petr, řekl jest jemu: „Aj, my opustili sme všěcky věci a šli sme po tobě. Což tehdy nám bude?“ Mt19,28 A Ježíš řekl jest jim: „Věrně pravi vám, že vy, kteří ste následovali mne, v druhém narození, když sěde syn člověka na stolici velebnosti své, sědete i vy na dvanádsti stoliciech, súdiece dvanádste pokolení izrahelských. Mt19,29 A každý, ktož opustí dóm nebo bratří nebo sestry nebo otcě nebo máteř nebo ženu nebo syny nebo pole pro jméno mé, stokrát viece vezme a životem věčným vlásti bude. Mt19,30 A mnozí budú první poslední a poslední první.“
XX.
Mt20,1 „Podobno jest zajisté[81]zajisté] navíc oproti lat., + enim var. královstvie nebeské člověku hospodáři, jenž jest vyšel náprvé ráno, aby uvedl dělníky na vinnici svú. Mt20,2 A když sě úmluva sta s dělníky z peniezě dennieho, poslal jest jě do vinnice své. Mt20,3 A vyšed při hodině třetie, viděl jest jiné stojície na tržišti prázdny, Mt20,4 i řekl jest jim: Jděte i vy do vinnice mé, a což bude spravedlivého, dám vám. Mt20,5 A oni sú šli. A opět vyšel jest při šesté a deváté hodině a učinil jest též. Mt20,6 A při jedenádsté hodině vyšel a nalezl jest jiné stojiece i die jim: Co teď stojíte cělý den prázdni? Mt20,7 Řkú jemu: Neb nižádný nás nepojal. Die jim: Jděte i vy do vinnice mé. Mt20,8 A když jest byl večer, die pán vinnice vladaři svému: Povolaj děl[b]označení sloupceníkóv a zaplať jim mzdu jich[82]jich] navíc oproti lat., počna ot najposlednějších až do prvních. Mt20,9 Protož když přijidechu, kteříž při jedenádsté hodině biechu přišli, vzěli sú jednostajné peniezě. Mt20,10 A přišedše i první, domněli sú sě, že by viece měli vzieti, a vzěli sú i oni jednostajné peniezě. Mt20,11 A vzemše reptali sú proti hospodáři Mt20,12 řkúce: Tito najposlednější jednu hodinu dělali sú, a rovnys jě nám učinil, jenž sme nesli břiemě dne i vedra. Mt20,13 Tehdy on otpověděv jednomu z nich, řekl jest: Přieteli, nečiním tobě křivdy, všaks z peniezě sjednal se mnú. Mt20,14 Vezmi, což tvého jest, a jdi. Chci zajisté i tomuto najposlednějšiemu dáti jako i tobě. Mt20,15 A zdali neslušie mi, což chci učiniti? Aneb oko tvé křivé jest, že já dobrý jsem? Mt20,16 Tak budú poslední první a první poslední. Nebť mnozí jsú povoláni, ale nemnozí vyvoleni.“
Mt20,17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal jest dvanádste učedlníkóv svých[83]svých] nadepsáno jinou, soudobou rukou, navíc oproti lat., + suos var., nemá BiblCist tajně a vecě jim: Mt20,18 „Aj, vstupujeme do[84]do] de rkp. Jeruzaléma a syn člověka bude zrazen kniežatóm kněžským a mistróm a otsúdie jej na smrt Mt20,19 a dadie ho pohanóm ku posmievaní a k bičování a k ukřižování, a třetí den vstane z mrtvých.“
Mt20,20 Tehdy přistúpi k němu mátě synóv Zebedeových s syny svými, modléci sě a prosiec něco ot něho. Mt20,21 I řekl jest jie: „Co chceš?“ Vecě jemu: „Řci, ať sědeta tato dva syny má, jeden na pravici tvé a jeden na levici v království tvém.“ Mt20,22 A otpověděv Ježíš řekl jest: „Neviete, co prosíte. Móžete li píti kalich, kterýžto já píti budu?“ Řkú jemu: „Móžeme.“ Mt20,23 Vecě jim: „Kalich zajisté mój píti budete, ale seděti na pravici mé neb na levici nenie mé dáti vám, ale kterýmž připraveno jest ot otcě mého.“ Mt20,24 A uslyšěvše desět, rozhněvali sú sě proti dvěma bratroma. Mt20,25 Tehdy Ježíš povolal jich k sobě a vecě: „Viete li, že kniežata pohanská panují nad nimi, a kteří větčí jsú, moc ukazují nad sebú? Mt20,26 Ne tak bude mezi vámi. Ale ktož kolivěk bude chtieti mezi vámi větčí býti, buď váš sluha. Mt20,27 A ktož kolivěk bude chtieti mezi vámi první býti, bude váš služebník. Mt20,28 Jakožto syn člověka nepřišel jest, by jemu slúžili, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpenie za mnohé.“
Mt20,29 A když vycháziechu z Jericho, šel jest za ním zástup mnohý. Mt20,30 A aj, dva slepcě, sediece u cěsty, uslyšeli sú, že by Ježíš šel, i volali sú řkúce: „Pane, smiluj sě nad námi, synu Davidóv!“ Mt20,31 Ale zástup lajieše jim, aby mlčeli. A oni viece voláchu řkúce: „Pane, smiluj sě nad námi, synu Davidóv!“ Mt20,32 I stal jest Ježíš a povolal jich i vecě: „Co chcete, abych vám učinil?“ Mt20,33 Řkú jemu:
