[356v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevám, vzěliť sú otplatu svú. Mt6,6 Ale ty když sě budeš modliti, vejdi v pokojík tvój, a zavra dveřě tvé[19]tvé] navíc oproti lat., + tuo var., modl sě otci tvému v skrytě a otec tvój, jenž vidí v skrytě, otplatí tobě. Mt6,7 A modléce sě neroďte mnoho mluviti jako pekelníci, neboť mnějí, byť v mnohém mluvení svém byli uslyšěni. Mt6,8 Protož neroďte sě jim přirovnávati, nebť vie otec váš, co by vám bylo potřebie, prvé než jeho prosíte. Mt6,9 Protož takto sě vy budete modliti: Otče náš, jenž jsi v nebesiech, osvěť sě jméno tvé. Mt6,10 Přiď královstvie tvé. Buď vóle tvá jako v nebi, i v zemi. Mt6,11 Chléb náš nadpodstatný daj nám dnes. Mt6,12 I otpusť nám dluhy našě, jako i my otpúštieme našim dlužníkóm. Mt6,13 I neuvoď nás u pokušenie, ale zbav ny ot zlého. Amen. Mt6,14 Neb otpustíte li lidem hřiechy jich, otpustí i vám otec váš nebeský hřiechy vašě. Mt6,15 Pakli neotpustíte lidem, aniž otec váš otpustí[20]otpustí] + vobis lat., nemá var. hřiechóv vašich.“

Mt6,16 „A když sě postíte, neroďte býti jako pokrytci smutni, neb pošmuřují tváři své, aby sě zdáli lidem postící. Věrně pravi vám, že vzěli sú otplatu svú. Mt6,17 Ale ty, když sě postíš, zmaž hlavu tvú a tvář tvú umý, Mt6,18 aby nebyl viděn lidem postící, ale otci tvému, jenž jest v skrytě, a otec tvój, jenž vidí v skrytě, otplatí tobě.“

Mt6,19 „Neroďte sobě shromažděvati pokladóv v zemi, kdežto rez a mol kazí a kdežto zloději vykopávají a pokrádají. Mt6,20 Ale shromažďujte sobě poklady v nebi, kdež ani rez, ani mol kazí a kdežto zloději nevykopávají ani pokrádají. Mt6,21 Neb kdež jest poklad tvój, tu jest i srdce tvé. Mt6,22 Světedlnice těla tvého jest oko tvé, bude li oko tvé upřiemé, všecko tělo tvé světlé bude. Mt6,23 Pakli oko tvé bude křivé, všecko tělo tvé temné bude. Protož ač světlo, kteréž v tobě jest, tmy jsú, ty tmy kterak veliké budú? Mt6,24 Nižádný nemóž dvěma pánoma slúžiti, že aneb jednoho v nenávisti bude mieti a druhého milovati, neb jednoho strpí a druhým pohrzie. Nemóžte bohu slúžiti a penězóm. Mt6,25 Protož pravi vám, nebuďte pečlivi duši vašie, co by jedli, ani tělu vašemu, čím by sě obláčili. Však dušě viece jest nežli pokrm a tělo viece nežli oděv. Mt6,26 Hleďte na ptáky nebeské, žeť nesějí ani žnú ani shromažďují do stodol, a otec váš nebeský krmí jě. Však vy mnohem větčie vážnosti jste nad ně. Mt6,27 A kto z vás pomysle móž přidati k vzróstu svému loket jeden? Mt6,28 A o oděvu co pečlivi jste? Znamenajte lilia polská, kterakť rostú: nedělají ani přadú. Mt6,29 A pravi vám, že ani Šalomún ve všie slávě své oděn jest jako jedno z nich. Mt6,30 A poněvadž sěno polské, kteréž dnes jest, a zajtra v pec puštěno (aliascizojazyčný text v kuopu sennú shromažděno[21]alias v kuopu sennú shromažděno] připsáno na okraj jinou, soudobou rukou, alias porušeno oříznutím, navíc oproti lat.) [b]označení sloupcebývá, bóh tak odievá, čím viece vás, malé viery? Mt6,31 Protož neroďte pečlivi býti řkúce: Co budeme jiesti aneb co budeme píti anebo čím sě odějeme? Mt6,32 Neb těch všěch věcí pohané hledají. Vieť zajisté otec váš, že těch všěch věcí potřebujete. Mt6,33 Ale hledajte najprvé královstvie božieho a spravedlnosti jeho[22]a spravedlnosti jeho] připsáno na okraji jinou, soudobou rukou a tyto všěcky věci přidány budú vám. Mt6,34 Protož neroďte pečlivi býti na zajtřejší den, neb zajtřejší den pečliv bude sám sobě. Dosti zajisté má den na zlosti své.“

VII.

Mt7,1 „Neroďte súditi a nebudete súzeni. Mt7,2 Neb kterým súdem súditi budete, budete súzeni, a v které mieřě budete měřiti, bude vám otměřeno. Mt7,3 I co vidíš drástu v ocě bratra tvého, a břevna v ocě tvém nevidíš? Mt7,4 Aneb kterak dieš bratru tvému: Nechť vyvrhu drástu z oka tvého, a aj, břevno jest v ocě tvém? Mt7,5 Pokrytče, vyvrz najprvé břevno z oka tvého, a tehdy moci budeš vyvrci drástu z oka bratra tvého. Mt7,6 Neroďte svatého dáti psóm ani mecte perel vašich před vepřě, ať snad nepotlačie jich nohami svými a psi[23]psi] navíc oproti lat., + canes var. obrátiece sě roztrhají vás.“

Mt7,7 „Proste a bude vám dáno, hledajte a naleznete, tlucte a bude vám otevřěno. Mt7,8 Neb každý, ktož prosí, béře, a ktož hledá, nalézá a tomu, ktož tluče, bude otevřěno. Mt7,9 Neb který jest z vás člověk, jehožto prosil li by syn jeho chleba, zdali kamene podá jemu? Mt7,10 Aneb prosil li by ryby, zdali hada podá jemu? Mt7,11 Protož poněvadž vy jsúce zlí znáte dobré věci dané dávati synóm vašim, čím viece otec váš, jenž v nebesiech jest, dá dobré věci prosícím sebe?“

Mt7,12 „Protož všěcky věci, kteréž kolivěk chcete, aby vám činili lidé, i vy čiňte jim, neb toť jest zákon i prorokové. Mt7,13 Vcházějte skrzě úzkú bránu, neb široká brána a prostranná cěsta[24]cěsta] + est lat., nemá var., kteráž vede na zatracenie, a mnozí jsú, ješto vchodie skrzě ni. Mt7,14 Kterak úzká brána a úzká cěsta[25]cěsta] + est lat., nemá var., kteráž vede k životu, a nemnozí jsú, ješto nalézají ji.“

Mt7,15 „Pilně ostřiehajte sě ot falešných prorokóv, kteříž přicházějí k vám v rúšě ovčiem, a vnitř jsú vlcie hltaví. Mt7,16 Po ovotciech jich poznáte jě. Zdali sbierají s trnie víněnky neb s bodlákóv fíky? Mt7,17 Tak každé dřěvo dobré ovotcě dobrá činí, a zlé dřevo ovotcě zlá činí. Mt7,18 Nemóž dřevo dobré ovotcí zlých činiti ani dřevo zlé ovotcí dobrých činiti. Mt7,19 Všeliké dřěvo, kteréž nečiní ovotcě dobrého, bude vyřězáno a v oheň puštěno. Mt7,20 Protož po ovotcích jich poznáte jě.“

Mt7,21 „Ne každý, ktož mi die: Pane, pane, vejde v královstvie nebeské. Ale ktož činí vóli otcě mého, jenž v nebesiech jest, tenť vejde v královstvie nebeské. Mt7,22 Mnozí mi řkú v