[360v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceJežíš, řekl jest jemu: „Blahoslavený jsi, Šimone Janóv[65]Janóv] Bar Iona lat., neb tělo a krev nezjevilo jest tobě, ale otec mój, jenž v nebesiech jest. Mt16,18 A já pravi tobě, že ty jsi Petr, a na té skále ustavím cierkev mú a brány pekelné nesvítězie proti nie. Mt16,19 A tobě dám klíče královstvie nebeského. A což kolivěk sviežeš na zemi, bude svázáno i v nebesiech, a což kolivěk rozviežeš na zemi, bude rozvázáno i v nebesiech.“ Mt16,20 Tehdy přikázal jest učedlníkóm svým, aby nižádnému nepravili, že by on byl Ježíš Kristus.

Mt16,21 Potom poče Ježíš ukazovati učedlníkóm svým, že musí jíti do Jeruzaléma a mnohé věci trpěti ot starších a mistróv i ot kniežat kněžských a zabit býti a třetí den z mrtvých vstáti. Mt16,22 A pojem ho Petr, poče jej tresktati řka: „Otstup od tebe, pane, nebude tobě to.“ Mt16,23 Jenž obrátiv sě, řekl jest Petrovi: „Jdi po mně, šatane, pohoršenie jsi mi, neb nesmyslíš těch věcí, kteréž božie jsú, ale ty věci, které jsú lidské.“ Mt16,24 Tehdy Ježíš řekl jest učedlníkóm svým: „Chce li kto po mně přijíti, zapři sám sebe a vezmi kříž svój a následuj mne. Mt16,25 Neb ktož bude chtieti duši svú zachovati, ztratí ji. A kto ztratí duši svú pro mě, nalezne ji. Mt16,26 Neb co platno jest člověku, by vešken svět získal, a své duši by škodu trpěl? Aneb kterú dá člověk otměnu za duši svú? Mt16,27 Syn zajisté člověka přijde v slávě otcě svého s anděly svými a tehdy otplatí každému podlé skutku jeho. Mt16,28 Věrně pravi vám, jsú někteří z teď stojících, kteříž neokusie smrti, až uzřie syna člověka přicházějícieho v království svém.“

XVII.

Mt17,1 Po šesti dnech pojal jest Ježíš Petra a Jakuba a Jana, bratra jeho, i vedl jest jě na horu vysokú súkromě, Mt17,2 i proměni sě před nimi. A zastkvěla sě jest tvář jeho jako slunce a rúcho jeho učiněno jest bielé jako snieh. Mt17,3 A aj, ukázal sě jest jim Mojžieš a Eliáš s ním mluviece. Mt17,4 Tehdy otpověděv Petr, řekl jest Ježíšovi: „Pane, dobré jest nám zde býti. Chceš li, učiňme tuto tři stánky: tobě jeden a Mojžiešovi jeden a Eliášovi jeden.“ Mt17,5 Když on ještě mluvieše, aj, oblak světlý obstieni jě. A aj, hlas z oblaku řka: „Tentoť jest syn mój milý, v němž mi sě jest dobře slíbilo, jeho poslúchajte!“ Mt17,6 A slyšěvše učedlníci, padli sú na tvář svú a báli sú sě velmě. Mt17,7 I přistúpil jest Ježíš a dotekl sě jich. I řekl jim: „Vstaňte, neroďte sě báti!“ Mt17,8 A pozdvihše očí svých, nižádného sú neviděli, jediné samého Ježíše. Mt17,9 A když oni sstupováchu s hory, přikázal jest Ježíš řka: „Nižádnému nepravte viděnie, donidž syn člověka nevstane z mrtvých.“ Mt17,10 I otázali [b]označení sloupcesú jeho učedlníci řkúce: „Což tehdy mistři pravie, že Eliáš musí přijíti najprvé?“ Mt17,11 A on otpověděv, vecě jim: „Eliáš zajisté přijíti má a navrátí všěcky věci. Mt17,12 A pravi vám, že Eliáš jest přišel, a nepoznali sú jeho, ale učinili sú nad ním, kteréž sú koli věci chtěli. Tak i syn člověka trpěti má ot nich.“ Mt17,13 Tehdy urozuměli sú učedlníci, že o Janovi Křstitelovi pravil by jim.

Mt17,14 A když přijide k zástupu, přistúpil jest k němu člověk, kolenoma poklek před ním řka: „Pane, smiluj sě nad synem mým, neb náměsiečník jest a zle trpí. Neb častokrát padá v oheň a častokrát u vodu. Mt17,15 I podal sem ho učedlníkóm tvým, a nemohli sú jeho uzdraviti.“ Mt17,16 Otpověděv[66]Otpověděv] + autem lat., nemá var. Ježíš vecě: „Ó, pokolenie nevěřície a převrácené, dokavad budu s vámi? Dokud vás trpěti budu? Přineste ho sěm ke mně.“ Mt17,17 I vzla jemu Ježíš, a vyjide diábelstvie ot něho, i uzdraveno jest dietě z té hodiny. Mt17,18 Tehdy přistúpili sú učedlníci k Ježíšovi tajně a řekli sú: „Proč my nemohli sme vyvrci jeho?“ Mt17,19 Die jim Ježíš: „Pro nevěru vaši. Věrně zajisté pravi vám, budete li mieti vieru jako zrno horčičné, diete hořě této: Jdi tamto, a pójdeť. A nic vám nebude nemožné. Mt17,20 Ale tento národ nevymietá sě, jediné skrzě modlitbu a póst.“

Mt17,21 A když přebýváchu v Galilei, řekl jest jim Ježíš: „Syn člověka zrazen má býti v rucě lidské Mt17,22 i zabijí jej a třetí den z mrtvých vstane.“ I zamútili sú sě náramně.

Mt17,23 A když přijidechu do Kafarnaum, přistúpili sú, kteříž peniez (točíš dani[67]točíš dani] připsáno na okraji touž rukou, navíc oproti lat.) bráchu, ku Petrovi a řekli sú jemu: „Mistr váš nezaplatil jest peniezě?“ Mt17,24 Vecě: „Ovšem.“ A když vjide do domu, předšel jest jeho Ježíš řka: „Co sě tobě zdá, Simone? Králové zemští, ot kterých berú dan nebo plat: ot synóv li svých, čili ot cizích?“ Mt17,25 A on řekl jest: „Ot cizích.“ Řekl jest jemu Ježíš: „Tehdy svobodni jsú synové. Mt17,26 Ale abychom jich nepohoršili, jdi k moři a pusť udici tvú[68]tvú] navíc oproti lat., + tuum var. a tu rybu, kterážť prvnie vzejde, vezmi. A otevra usta jejie, nalezneš peniez, ten vezma daj jim za mě a za tě.“

XVIII.

Mt18,1 V tu hodinu přistúpili sú učedlníci k Ježíšovi řkúce: „Kto[69]Kto] + putas lat., nemá var. jest větčí v království nebeském?“ Mt18,2 A přivolav Ježíš maličkého, postavi ho uprostřed nich Mt18,3 a řekl jest: „Věrně pravi vám, neobrátíte li sě a nebudete učiněni jako maličcí, nevejdete v královstvie nebeské. Mt18,4 Protož ktož kolivěk sě poníží jako maličký tento, tenť jest větčí v království nebeském. Mt18,5 A ktož přijme jednoho maličkého takového ve jméno mé, mě přijímá. Mt18,6 A ktož by pohoršil jednoho z maličkých těchto, kte[361r]číslo strany rukopisuříž