[391v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejeden z maličkých těchto.“

Mt18,15 „A shřěší li proti tobě bratr tvój, jdi a tresci jej mezi tebú a mezi ním samým. Uposlúchá li tebe, získal si bratra svého. Mt18,16 Pakli tebe neuposluchne, přijmi k sobě jiného aneb dva, aby v ustech dvú neb tří svědečstvie[130]svědečstvie] testium lat., srov. svědkóv BiblBosk stálo každé slovo. Mt18,17 Pakli jich neuslyší, pověz obci. Pakli obce neuposlúchá, buď tobě jako pohan a zjevný hřiešník. Mt18,18 Věru pravi vám, kteréž koli věci sviežete na zemi, budú svázány v nebi. A kteréž kolivěk věci rozviežete na zemi, budú rozvázány i v nebi. Mt18,19 Opět pravi vám, že ač dva z vás svolíta se na zemi o všeliké věci, za kteréž kolivěk prositi budú, staneť se jim od otce mého, jenž v nebesiech jest. Mt18,20 Neb kdež se sberú dva neb třie ve jméno mé, tu sem já[131]já] navíc oproti lat., + ego var. uprostřed nich.“

Mt18,21 Tehdy přistúpiv Petr k němu, vece: „Pane, kolikrát shřěší li proti mně bratr mój, odpustím jemu? Až li do sedmkrát?“ Mt18,22 Vece jemu Ježíš: „Neřku tobě do sedmkrát, ale až do sedmdesát sedmkrát. Mt18,23 Protož podobno jest králevstvie nebeské člověku králi, jenž jest chtěl počet učiniti s sluhami svými. Mt18,24 A když poče počet klásti, podán jest jemu jeden, jenž dlužen[132]dlužen] + ei lat., nemá var. bieše deset tisícóv hřiven[133]hřiven] hřieven rkp.. Mt18,25 A když neměl jest, čím by zaplatil, kázal ho pán jeho prodati i ženu jeho i děti i všecky věci, které jest měl, [a]text doplněný editorem[134]a] et lat. navrátiti. Mt18,26 A pad sluha ten, prosieše jeho řka: Trpědlivost měj nade mnú a všecky věci navrátím tobě. Mt18,27 A smilovav se pán nad sluhú tiem, pustil jest ho a dluh jemu odpustil. Mt18,28 A vyšed sluha ten, nalezl jest jednoho z spolusluh jeho, jenž [dlužen]text doplněný editorem bieše[135]<dlužen> bieše] debebat lat. jemu sto peněz, a drže hrdlováše ho řka: Navrať, cos dlužen. Mt18,29 A pad spolusluha jeho, prosieše ho řka: Trpědlivost měj nade mnú a všecky věci navrátím tobě. Mt18,30 Ale on nechtěl jest, ale odšel jest a pustil ho v žalář, dokud by dluhu nenavrátil. Mt18,31 A vidúce spolusluhy jeho ty věci, kteréž sú se dály, smútily sú se velmi. A přišly sú a pravily sú pánu svému všecky věci, které sú se byly staly. Mt18,32 Tehda zavola ho pán jeho a řekl jest jemu: Sluho nepravý, vešken dluh odpustil sem tobě, nebs mě[136]mě] mňe rkp. prosil, Mt18,33 protož jistě i ty si měl se smilovati nad spolusluhú svým, jakož [i]text doplněný editorem[137]i] et lat. já[138]já] + tui lat. smiloval sem se. Mt18,34 A rozhněvav se pán jeho, dal ho jest katóm, dokud by [b]označení sloupcenenavrátil všeho dluhu. Mt18,35 Takež i otec mój nebeský učiní vám, neodpustíte li každý bratru svému z srdcí svých.“

Kapitola XIX.

Mt19,1 I sta se, když Ježíš dokona řeči tyto, jide z Galilee a přijide do krajin židovských přes Jordán. Mt19,2 I jdiechu po něm zástupové mnozí i uzdravi je tam. Mt19,3 A přistúpichu k němu zákonníci pokúšejíce ho a řkúce: „Slušie li člověku pustiti ženu svú pro kterú kolivěk příčinu?“ Mt19,4 Jenž odpověděv vece jim: „Nečtli ste, že ten, ktož od počátka stvořil lidi, od počátka[139]od počátka] navíc oproti lat., + ab initio var. učinil jest je muže a ženu?“ I řekl jest: Mt19,5 „Proto opustí člověk otce i máteř a bude se přídržeti ženy své, i budeta dva v jednom těle. Mt19,6 A tak již nejsta dva, ale jedno tělo. Protož což buoh spojil, člověk nerozděluj.“ Mt19,7 Vecechu oni: „Co jest tehdy Mojžieš přikázal dáti kniežky odpudné i pustiti?“ Mt19,8 I[140]I] navíc oproti lat., + Et var. vece jim: „Že Mojžieš pro tvrdost srdce vašeho přepustil vám pustiti ženy vaše, ale od počátka nebylo jest tak. Mt19,9 A pravi vám, že ktož kolivěk pustí ženu svú jediné kromě příčiny smilstva a jinú pojme, cizoloží. A ktož pojme puštěnú, cizoloží.“ Mt19,10 Vecechu jemu učedlníci jeho: „Jest li tak příčina člověku s ženú, neslušie se pojímati. Mt19,11 A on řekl jim: „Ne všichni přijímají slova tohoto, ale kterýmž jest dáno. Mt19,12 Neb sú kleštěnci, kteříž sú se z života mateřina tak urodili, [a jsú kleštěnci, kteřížto sú od lidí učiněni]text doplněný editorem[141]a jsú kleštěnci, kteřížto sú od lidí učiněni] et sunt eunuchi, qui facti sunt ab hominibus lat. a jsú kleštěnci, kteříž sú se sami klestili pro králevstvie nebeské. Ktož móž přijieti, přijmi.“[142]pro králevstvie nebeské. Ktož móž přijieti, přijmi] omylem zapsáno na konci následujícího verše

Mt19,13 Tehdy podány sú jemu dietky, aby ruce vložil jim [a modlil sě]text doplněný editorem[143]a modlil sě] et oraret lat.. Ale učedlníci tresktáchu je. Mt19,14 Tehdy Ježíš vece jim: „Nechte dietek jíti ke mně a neroďte brániti jim, neb takových jest králevstvie nebeské.“ Mt19,15 A když byl vložil na ně ruce, odjide odtud.

Mt19,16 Aj, jeden přistúpiv vece jemu: „Mistře dobrý, což dobrého učiním, abych měl život věčný?“ Mt19,17 Jenž vece jemu: „Co mě dieš dobrým? Jedenť jest dobrý, buoh. Ale ač chceš do života vjíti, zachovaj přikázanie.“ Mt19,18 Vece on: „Která?“ Tehdy Ježíš vece: „Neučiníš vraždy. Nescizoložíš. Neučiníš krádeže. Nepromluvíš křivého svědečstvie. Mt19,19 A[144]A] navíc oproti lat. cti otce svého i máteř svú. A budeš milovati bližnieho svého jako sám se.“ Mt19,20 Vece jemu mladec: „Toho všeho sem ostřiehal