[392v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceJežíš jde, povolachu řkúce: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidóv.“ Mt20,31 Ale zástupové tresktáchu je, aby mlčeli. A oni viece voláchu řkúce: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidóv!“ Mt20,32 A sta Ježíš a zavola jich [i]text doplněný editorem[160]i] et lat. vece jim[161]jim] navíc oproti lat.: „Co chcete, abych vám učinil?“ Mt20,33 Vecechu[162]Vecechu] + illi lat.: „Pane, aby se naše oči otevřely.“ Mt20,34 Tehdy Ježíš slitova se nad nimi, dotče se očí jich, a inhed prozřěchu a jidechu po něm.
Jedenmezdcietmá
Mt21,1 A když přiblíži se[163]přiblíži se] appropinquassent lat., appropinquasset var. Ježíš[164]Ježíš] navíc oproti lat. k Jeruzalému a přišel[165]přišel] venissent lat., venisset var. k Bethfage, hoře Olivetské, tehdy[166]tehdy] + Iesus lat. poslal jest dva učedlníky Mt21,2 řka jim: „Jděte do hrádku, jenž proti vám jest, a inhed naleznete oslici přivázanú a oslátko s ní, otvěžte a přiveďte mi. Mt21,3 A ač kto vám co die, řcete, že pán jich potřebuje, a inhed nechá jich.“ Mt21,4 A to všecko stalo se jest, aby bylo naplněno, co řečeno jest skrze proroka, jenž die: Mt21,5 Pravte, dcery[167]dcery] filiae lat., srov. dcerce BiblBosk sionské: Aj, král[168]král] + tuus lat. jede k tobě tichý, sedě na oslici a na oslátku, synu poddané. Mt21,6 A šedše učinili jsú učedlníci, jakož přikázal jim Ježíš. Mt21,7 A přivedli sú mu oslici a oslátko i vložili sú rúcha svá na ně i kázali jemu vsiesti svrchu. Mt21,8 A mnohý zástup stlali sú rúcha svá na cestě a jiní řezáchu ratolesti s stromóv i stláchu na cestě. Mt21,9 A zástupi, kteříž napřed jdiechu a kteří po něm jdiechu, voláchu řkúce: „Spas ny, synu Davidóv, požehnaný, jenž jest přišel ve jméno božie! Spas ny na výsosti!“ Mt21,10 A když vnide do Jeruzaléma, hnulo se jest všecko město řka: „Kto jest tento?“ Mt21,11 A lidé praviechu: „Tento jest Ježíš, prorok ot Nazaretha galilejského.“ Mt21,12 A vnide Ježíš v chrám boží i vymietáše všecky prodavače a kupující z chrámu a stoly penězoměncóm a stolice prodávajících holubice převrace Mt21,13 i vece jim: „Psáno jest: Dóm mój dóm modlitebný nazván bude. A vy ste jej učinili peleší lotrovskú.“ Mt21,14 I přistúpichu k němu slepí a chromí v chrámě a uzdravi je. Mt21,15 A vidúce kniežata kněžská a mistři divy, kteréž učinil, a dietky, any voláchu a řkúce v chrámě: „Spas nás, synu Davidóv!“, rozhněvali sú se Mt21,16 a řekli sú jemu: „Slyšíš li, co tito pravie?“ A Ježíš vece jim: „Ovšem. Nikdy ste nečtli, že z úst nemluvňátek a sancóv, dokonal jsi chválu?“ [b]označení sloupceMt21,17 A ostav jich vyšel jest ven z města do Betanie i osta tu a učieše je o králevství božiem[169]a učieše je o králevství božiem] navíc oproti lat., + et docebat eos de regno Dei var..
Mt21,18 Ale ráno vracuje se do města, zlačněl jest. Mt21,19 A uzřev jedno dřěvo fíkové podlé cesty, jide k němu, a nic nenaleze na něm, jedné listie toliko. I vece jemu: „Nikdy se z tebe ovoce nenarázej na věky!“ I uschlo jest inhed dřevo fíkové. Mt21,20 A vidúce učedlníci, divichu se řkúce: „Kterak jest inhed uschlo?“ Mt21,21 Tehdy Ježíš otpovědě, vece jim: „Věru pravi vám, budete li mieti vieru a nebudete pochybovati, netoliko o fíkovém dřevu učiníte. Ale byšte i té hoře řekli: Vzdvihni se a uvrz se do moře, tak se stane. Mt21,22 A všecko, co koli budete prositi na modlitbě věřiece, vezmete.“
Mt21,23 A když přijide do chrámu, přistúpichu k němu, když učieše, kniežata kněžská a starší lidu řkúce: „V které to moci činíš a kto je dal tobě tu moc?“ Mt21,24 Otpovědě Ježíš vece jim: „Otieži vás i já jedné věci[170]věci] sermonem lat., kterúžto poviete li mi, i já vám poviem, v které moci to činím. Mt21,25 Křest[171]Křest] kṙieſt rkp. Janóv odkud jest byl: z nebe li, čili z lidí?“ A oni mlčéchu[172]mlčéchu] cogitabant lat., srov. mysléchu BiblBosk mezi sebú řkúce: Mt21,26 „Dieme li: Z nebe, die nám: Proč ste tehdy nevěřili jemu? Pakli dieme: Z lidí, bojíme se zástupu.“ Neb všichni mějiechu Jana jako proroka. Mt21,27 A otpověděvše Ježíšovi, vecechu: „Nevieme.“ I vece jim on: „Aniž já vám poviem, v které moci to činím.“
Mt21,28 „I co se vám zdá? Člověk jeden mějieše dva syny i přistúpi k prvniemu, vece: [Synu]text doplněný editorem[173]Synu] Fili lat., jdi dnes, dělaj u vinici mé. Mt21,29 A on otpověděv, vece: Nechci. Potom pak pokáním hnut sa, jide. Mt21,30 A přistúpiv k druhému, vece takež. A on odpověděv, vece: Jdu, pane. I nešel[174]nešel] ſel rkp. jest. Mt21,31 Kterýž jest z tú dvú učinil vóli otce?“ Vecechu jemu: „První.“ Vece jim Ježíš: „Věru pravi vám, že zjevní hřiešníci [a nevěstky]text doplněný editorem[175]a nevěstky] et meretrices lat. předejdú vás v králevství božiem. Mt21,32 Neb jest přišel k vám Jan v cestě spravedlnosti, a nevěřili ste jemu, ale zjevní hřiešníci a kurvy věřili sú jemu. Vy pak vidúce, ani ste potom pokánie měli, abyšte věřili jemu.“
Mt21,33 „Jiné podobenstvie slyšte: Člověk bieše otec čeledný, jenž štiepil bieše vinnici a plotem ji opletl a vkopal v ní
