[390r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcezástupóm. Mt14,20 I jediechu všickni a nasyceni sú. I zdvižechu ostatky zlomkóv XII košóv plných. Mt14,21 A jědúcích bieše počet pět tisícóv mužóv kromě žen a dětí.

Mt14,22 A inhed káza Ježíš učedlníkóm svým[104]svým] navíc oproti lat., + suis var. vsiesti na lodíčku a přěvézti[105]přěvézti] + eum lat. přes moře, až by pustil zástupy. Mt14,23 A pustiv zástup, vjide na horu sám modlit se. A když by večer, sám tu bieše. Mt14,24 A lodíčka prostřed moře zmietáše se vlnami, neb bieše protivný vietr. Mt14,25 A ve čtvrté bděnie v noci přijide k nim, chodě na moři. Mt14,26 A vidúce jej na moři chodícieho, smútichu se řkúce, že obluda jest, a pro strach křičeli sú. Mt14,27 A inhed Ježíš mluvil jest jim a řka: „Mějte doúfanie, jáť sem, neroďte se báti.“ Mt14,28 A Petr odpovědě vece: „Jsi li ty, pane, kaž mi k sobě přijíti na vodách.“ Mt14,29 A on vece: „Poď!“ I sstúpi Petr s lodíčky, chodieše na vodách, aby přišel k Ježíšovi. Mt14,30 A viděv vietr veliký, bál se jest. A když poče tonúti, křičel jest a řka: „Pane, spasena mě učiň!“ Mt14,31 A inhed Ježíš vztáh ruku, i chyti jej i vece jemu: „Malé viery, pročs pochybil?“ Mt14,32 A když vstúpi na lodíčku, přesta vietr. Mt14,33 A kteříž v lodíčce biechu, přijidechu i modléchu se jemu řkúce: „Věru syn boží jest.“ Mt14,34 A když se převezechu, přijidechu do země Genazareth. Mt14,35 A když jej poznachu mužie jeho miesta, poslachu po všie krajině té i přinesechu[106]přinesechu] + ei lat. všecky, jenž se zle mějiechu, Mt14,36 a prosiechu jeho, aby aspoň podolka rúcha jeho dotekli se. A kteří kolivěk dotýkáchu se, uzdraveni biechu.

Kapitola patnádctá

Mt15,1 Tehdy přistúpichu k němu od Jeruzaléma mistři a zákonníci řkúce: Mt15,2 „Proč učedlníci tvoji přěstupují ustavenie starších? Neb neumývají rukú svú, když chléb jedie.“ Mt15,3 A on odpověděv, vece jim: „Proč i vy přestupujete přikázanie božie pro ustavenie vaše? Neb buoh řekl jest: Mt15,4 Cti otce svého[107]svého] navíc oproti lat., + tuum var. i máteř svú[108]svú] navíc oproti lat., + tuam var.. A kto bude zlořěčiti otci nebo mateři, smrtí umře. Mt15,5 A vy diete: Kto kolivěk die otci neb mateři: Dar, který kolivěk ze mne jest, tobě prospěšen bude, Mt15,6 a nepoctí otce svého ani mateře své. A zmařili ste přikázanie božie pro ustavenie vaše. Mt15,7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš a řka: Mt15,8 Lid tento rty mě ctí, ale [jich]text doplněný editorem[109]jich] eorum lat. srdce daleko jest ote mne. Mt15,9 Nadarmo [b]označení sloupcemě ctie, učiece učenie a přikázanie lidská.“

Mt15,10 A svolav k sobě zástupy, řekl jim: „Slyšte a rozumějte! Mt15,11 Neb vše[110]vše] navíc oproti lat., což vchodí v usta, nepoškvrňuje člověka, [ale což z úst, to poškvrňuje člověka]text doplněný editorem[111]ale což z úst, to poškvrňuje člověka] sed quod procedit ex ore, hoc coinquinat hominem lat..“ Mt15,12 Tehdy přistúpivše k němu učedlníci jeho, řekli sú jemu: „Vieš, že zákonníci slyševše to slovo, pohoršili sú se?“ Mt15,13 A on odpověděv, vece: „Každé štiepenie, jehož neštiepil otec mój nebeský, bude vykořeněno. Mt15,14 Nechajte jich, slepíť sú a vódce slepých. Povede li slepý slepého, oba v jámu upadneta.“ Mt15,15 A odpověděv Petr, řekl jest jemu: „Vylož nám podobenstvie toto.“ Mt15,16 Tehdy on vece jim[112]jim] navíc oproti lat.: „Jistě i vy bez rozumu ste? Mt15,17 Nerozumiete[113]bez rozumu ste? (Mt 15,17) Nerozumiete] nerozumiete bezrozumu ſte rkp., že všecko, což v usta vchodí, v břicho jde a ven vypúštie se? Mt15,18 Ale kteréž věci pochodie z úst, z srdce pocházejí, a ty věci poškvrňují člověka. Mt15,19 Neb z srdce vycházejí mysli zlé, vraždy a cizoložstva, smilstvo, vraždy[114]vraždy] navíc oproti lat., krádež, křivá svědečstvie, rúhanie. Mt15,20 Tyť věci sú, ješto poškvrňují člověka, ale neumytýma rukama jiesti nepoškvrňuje člověka.“

Mt15,21 A vyšed odtud Ježíš, odšel jest do krajin tyrských a sidonských. Mt15,22 A aj, žena kananejská vyšedši od těch krajin, volala řkúci jemu: „Smiluj se nade mnú, pane, synu Davidóv, dcera má zle se od diábla trápí.“ Mt15,23 Jenž neodpovědě jie slova. A přistúpivše učedlníci jeho, prosili sú ho řkúce: „Pusť ji, nebť volá po nás.“ Mt15,24 A on odpověděv vece: „Nejsem poslán, jedno k ovcem, kteréž sú zahynuly domu izrahelského.“ Mt15,25 A ona přijide i modli se jemu řkúci: „Pane, pomoz mi!“ Mt15,26 Kterýž odpověděv vece: „Nenie dobré vzieti chléb synovský a vrci psóm.“ Mt15,27 A ona vece: „Ovšem, pane. Však také štěňátka jedie drobty, kteříž padají s stolóv pánóv jich.“ Mt15,28 A odpovědě Ježíš, vece jí: „Ó, ženo, veliká jest viera tvá, buď tobě, jakož chceš.“ I uzdravena jest dcera jejie v tu hodinu.

Mt15,29 A když jide odtud Ježíš, přijide k moři Galilejskému a šed na horu, sedieše tam. Mt15,30 I přistúpichu k němu zástupové mnozí majíce s sebú němé, slepé, klécavé a mdlé i jiné mnohé i metáchu je k jeho nohám. A uzdravi je, Mt15,31 tak že zástupové diviechu se a vidúce němé mluviece a klécavé[115]klécavé] klečaue rkp. chodiece i slepé vidúce, i velebiechu boha izrahelského.