[povídka o Štilfrídovi]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XI B 4, 197v–203r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<10<197v198r198v199r199v200r>>10>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[198r]číslo strany rukopisusvé zemi a sobě cti většie dobudu. Neb tento kotel, kterýž na svém ščítu nesu, velmi jest nemil, a protož sem sobě umyslil, nebo orla přinesu na svém štítě[a]štítě] ſſcietie, neb i kotel ztratím.“ I stalo se, že poručiv ženu i zbožie svým věrným, i jede v mále, a přikázav tak svým, aby jeho nikdy kniežetem nenazývali. I jel[1]nejasné čtení jest po rozličných zemech na královské a na kniežecie dvory, nikděž sobě rovni nenalezl v udatenství a v klání s ostrým. I zvěděv to do sebe, i jel jest do cizích, velmi dalekých zemí. A když se jemu uda k napulanskému králi přijeti, jemužto říkali Astronomus, i přikázal se k dvoru jeho a král Astronomus ochotně káza jeho připsati k svému dvoru. Thedy Štilfrid je se králi s pilností slúžiti, a král, vida to, milováše[b]milováše] milowawſſe ho velmi a svú najpilnější radu bráše. Pak v jednu chvíli král mezopotanský anebo englický, jménem Filozofus, svadi se s králem Astronomem i je se jemu zemi hubiti a páliti i lidi jímati. Tehdy Štilfrid, vida to, je se králi mluviti, řka: „Žádný králi, vida bezprávie veliké svých chudých lidí, i nechceš[c]nechceš] Nenechczeſs se hájiti? Věz to, že by proto neslušalo žádnérnu dobrému u tebe býti.“ Uslyšav to král, vece „Štilfride, rytíři milý, rodem královským a štítem sem jemu roven, ale bohatstvím nemohu jemu roven býti, a protož snad musím jemu roven[2]zřejmě omylem písaře zopakováno slovo z předchozího textu; má býti např. povinen, poslušen býti a ze země své nětco postúpiti.“ A Štilfrid vece: „Králi, já tobě to pravím, lépe by bylo tobě i s námi zemříti, nežli hubeně a nesměle živu býti. A chceš li mě, králi, poslúchati, chciť tu radu dáti, že mi budeš buohdá děkovati.“ Král vece: „Rady tvé chci rád poslúchati, než bojím se s ním bojovati.“ Štilfrid vece: „Kaž svolati pány, rytíře, což jich pod tvú ruku sluší, vytáhni proti němu v pole.“ A když káza svému všemu dvoru u sebe vojensky býti, i sta se tak z rozkázanie královského. Potom vytažechu na pole a vojska se obapolně uzřechu.

Thedy král nápolský[d]nápolský] napolzky, přivo[198v]číslo strany rukopisulav

X
aštítě] ſſcietie
bmilováše] milowawſſe
cnechceš] Nenechczeſs
dnápolský] napolzky
1nejasné čtení
2zřejmě omylem písaře zopakováno slovo z předchozího textu; má býti např. povinen, poslušen
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).