Oněk Kamenický z Topic a jim o své vlastní vůli bez potvrzení knížat minsterberských daroval kus země od více než 90 strychů, které po dnes užívají, a král Vladislav, když v roku 1497 na vladařství Poděbrad nastoupil, o tom ničeho nevěděl, a potverzení jeho se nikde upsané nenachází. To byl ten samý hejtman, který na Poděbradech bez opovědi jak knížat, tak i samého krále, nehal deset havířů nevinně odpraviti, pročež taky jej knížata nezastali, když od krále na skřipce natažen a umertven byl. Na to tedy spůsob přišlo popuštění tuto v zamlčení a opravdivě vrchnosti poděbradské přináleží. Nalézám také upsáno, že jejich privilegium první bylo jim celých 30 let zadržené, až teprv v roku 1557 udělené. A jest podotknuto: „Poněvadž také mnoho rozličných řemesidlníků jest“. A od toho roku teprv se píše městečkem. Byla tam také konírna princů královských, kteroužto založil Maximilián, a dvůr pánů Pětipeských.
Vrch, který s počátku byl dubami proroztlý, podrželi sobě králové český v jejich mocnosti a vzláště král IV. nehal duby skrze Němce v roku 1348 vyklučiti a tu vinici založiti, kteréžto město jmenovali Němci Eichelburg. O té vinici jest tu zaznamenáno, že z ní víno museli do Poděbrad měšťanům oni Sadčané k šenkování odváděti, a v roku 1637 žádali měšťané poděbradský pana hejtmana, že poněvadž víno to slabé jest a jedna pinta za 6 krejcarů drahá býti se zdá, by tedy povoleno bylo jej za 5 krejcarů šenkovati, což pan hejtman přivolil a doložil, že budou povinni každému nádeníkovi dvoum po dvouch denárách přidávati.
V roku 1592 skrze vzniklý oheň padlo více nežli polovice městečka popelem. V roku pak 1652 od Švejdův bylo docela vypáleno.
Nacházím také paměť o lesu Kersku, že hajný Seknrod každoročně za uteržené dříví odvádí 100 kop míšeňských a někdy více, také že mlynáři žádný haltýř na ryby povolen býti nesmí. Ten les Kersko měří se tady v knihách, že by měl míti v okršku 4 míle. A tam nedaleko Hradiška nacházejí se zříceniny hradu oneho znamenitého Žiškovského hejtmana
