[p2v]číslo strany rukopisumnohém slušněji a náležitěji o Zákonu Pána Boha našeho, jenž řeckým slovem Decaloguscizojazyčný text, to jest deset slov aneb Desatero přikázaní Boží slove, povědíti a takové o něm svědectví dáti můžeme. Nebo v těch desíti krátkých slovích, kteráž sám Pán Buoh prstem svým na dvou kamenných dckách napsal a hlasem svým, s velikým blýskáním a hrozným hromobitím u přítomnosti více nežli šestikrát sto tisíc lidu izraelského, třesoucího se strachem, vyhlásil, všecka pobožnost, všecka spravedlnost, všecka Boží pocta, všecka povinnost jednohokaždého k Bohu i k blížnimu se obsahuje a zavírá. Tak, že to veliké množství kněh znamenitých a hojných o spravedlnosti a právu sepsaných, jímiž se, zvláště nyní, posledního věku, svět tento náramně zaměstknává a tísní (ačkoli se v nich na větším díle toliko lid[p3r]číslo strany rukopisuská spravedlnost vypisuje, o pobožnosti pak nemnoho, leč povrchně a běžně se dotýká), k tomuto zákonu Božímu jako k nějakému cíli směřuje a v něm se zavírá. To jest, ať kratčeji povím, Decaloguscizojazyčný text náš v předivné krátkosti sprostnými slovy sepsaný všelikého práva božského i lidského sumu a grunt nám ukazuje: a při tom jistě pravidlo života, jak v pravém poznání věčného Boha a jeho vůle, tak v řízení chvalitebných mravů a všechněch skutkův naších pro zachování lidské společnosti vypisuje a jako živou studnici všech svatých ctností otvírá. Nic méně, aby týž zákon jak k spamatování, tak i k srozumění snadnější byl, věčná Boží moudrost týchž deset slov aneb přikázaní i všecka na ně prorocká kázaní ve dvou slovích zavřela: Milovati budeš Pána Boha z celého srdce a blížniho [p3v]číslo strany rukopisusvého jako sebe samého. Kratíčké ovšem, ale velmi moudré jest toto propovědění, jemuž se na všem světě podobného nenachází. Nebo abychom toho všechněm starým Řekuom i Římanům podali, aby všecky knihy, kteréž mezi nimi nejmoudřejší a nejučenější v tisíci letech sepsali, s nejvyšší bedlivostí přehlédli a přečtli a nětco potom z nich, což by se s těmito dvěma slovy v hodnosti a důstojenství srovnati mohlo, nám ukázali, nikoli toho učiniti moci nebudou. Kdož zajisté koli Boha z celého srdce miluje, ten ničehož toho, což k rozhojnění slávy a posvěcení jména jeho slouží aneb což on v první tabuli zákona svého přikazuje, svévolně nezanedbá. Na druhou stranu, kdož k blížnimu upřímnou lásku má a tak mnoho mu přeje jako samému sobě, ten také rodičům, vrchnosti a právu poddán jest; ten blížni[p4r]číslo strany rukopisumu