[E3v]číslo strany rukopisuset ovec ve dvou ovčincích[t]ovčincích] Owčinijch, nebť by prvním lékařstvím nemohli postatčiti. Však musí toho šetřiti, aby jmenované byliny prvé, nežli ony přezrají a zslamnatějí nebo zdřevěnnatějí, pokavádž mladistvé jsou, při poslední čtvrti máje měsíce nebo před polovicí června hleděl sobě shromážditi a je ne na slunci, ale pod střechou sobě časně zsušiti.

Jiné lékařství Gersdorfovo proti témuž neduhu tímto spuosobem dělávají: Vezmi síry obecní, kadidla bílého, dryáku dobrého jakoby polovici prvního, vína páleného, to trý, ztluka na prach drobně, smíšejž to vše spolu. A vytra jazyk nebo dásně ovčí suknem dobře i napouštějž jí pírem, pakli chceš šátkem nebo hubičkou i sukencem večír, ráno i o poledni na jazyk (neboť ta nemoc nechce žádné váhavosti). A za jistoť jest lékařství toto zkušené; toliko toho šetř, aby obžídné, dobré bylo pro napouštění.

Ještě jiné lékařství na ovčí, anobrž i lidský prejm nebo pojed. Vezmi dobrého octa lítého z starého piva ječného, medu ošumovaného, však octa čtyřikrát více, soli obecní, sádla nového neškvařeného nebo slanin nových, toho obého však obzvlášť, každého jako by sedmej nebo osmej díl medu bejti mohlo, vody černohlávkové, z dubového listu mladistvého čtyřikrát více nežli octa. Smíšejž to vše a vař spolu, vyčistě prvé ovčí jazyk suknem dobře, i po[E4r]číslo strany rukopisumazújž jí pérem nebo šátkem na dřevíčku k tomu připraveném ráno, o poledni i na noc, dokavádž lékařství teplé jest.

Pro kašel a dušnotu

Jestliže by ovce dušné, kašlavé a v prsích ztížné byly a nakažovati se dále počaly, buďto od velikých prachův, od pastev bahnitých nebo vod stojatých a shnilých nebo také z povětří západního jízvivého, tímto jim pomáhej: Vezmi vomanu suchého, celý den v kozím mléce nebo v voctě močeného a zase vysušeného, šalvěje, yzopu, poleje, manholtu, koření slézového. A kdož s to muož bejti, přidaj anýzu a vlaského kopru, ztluc to všechno spolu na prach i dávaj ovcím na noc, smíšeje s solí, do korejtek jejich.

Pakli by příčina kašle, dušnoty a ztížení v prsech ovcím[u]ovcím] Owčijm od sena prašného nebo shnilosti porušeného, a zvláště na podzim, byla, tehdy vezmi vomanu, chřenu, ředkve, libečku, dejvorce, česky olešník, třevdavy, čertkusu, zřežíc to všecko drobně na struhadle, jako řepu nebo mrkev na něm řeží. A dávaj na noc ovcím neduoživým do žlábkuov, smíšeje to všecko prvé spolu s solí. Tolikéž muožeš ráno i o poledni učiniti, než nedati jich po lékařství napájeti, aby nebylo spředu stavěje a zzadu boře.