[E3r]číslo strany rukopisuprach spolu stlukouc, v soli jim přidávají. Kterýmžto se lékařstvím časně dávaným zkušeně vyhojují nejednou.

Pakli by ovce v tu nemoc ztížnou i nebezpečnou prejm (jemuž česky kurděj říkáme) buďto na jazyku, nebo v hrdle měly, od něhož druhej nebo třetí den umírají, když jim hrdlo zateče a jazyk všechen vypráhne, ale mnohej hospodář, ovčák nebo šafář neví, co se[s]se] gſe jim to děje, proč jim hrdla otěkají, jazyk vypráhne a v tak krátkém času umírají. A neumí na to ani mysliti.

I proti takové nemoci vezmi kuory dubové mladistvé ostrouhané měsíce máje, šalvěje zahradní rovným dílem, jakž mnoho nemocných ovec máš, routy domácí jakoby polovici šalvěje býti mohlo, k tomu černohlávku a lekořice, i vař to spolu u vodě, přidada naposledy trochu alaunu páleného, jinak ledku nebo kamence bílého, cožť se zdá. I dávaj z toho ovcím píti neduoživým na noc i ráno jim v usta, bera do hubky nebo sukna, promejvej jim a tejmž suknem jazyk dobře vytírej. Tím je lékařstvím před tou nemocí kurdějovou tak spěšnou zhojíš i zachováš.

Pakli chceš prachu z toho nadělati a v soli ovcím dávati, maje jich drahný počet, to budeš moci učiniti tak, aby mohl všudy a ke všem postačiti, jakož mnozí ovčáci též činívají, majíce na práci deset nebo dvanácte i patnácte