pomoc nebylo, kderak by chtěl v nemocech jejich a zvláště prachy hořké a jim odporné kromě soli do nich vlouditi a je gruntovně hojiti?

Jinák také ani povětří porušené, jakoby morní, od poledne a západu slunce z míst jízvivých, prv předpověděných, pocházející, když ony jmenovaným lékařstvím častně opatrovány budou, nemuože jim tak snadně, ani tak lehce uškoditi. Neboť jim suol přimíšením lékařství nezažívání jídla nebo nechutenství k pastvám a žaludku, z jakýchž pak kolivěk příčin pošlých, tou měrou se odjímá i žaludek jim, játry, plíce, spolu i všechna střeva šlechtí, dobrou chut k jídlu zase jim tudy napravujíc.

Neduhy a nemoci jakým způsobem nebo předcházeti, nebo náležitě hojiti

Nejprvé času měsíce máje, když se již rouna z nich ostřiíhají a nic méně, anobrž tolikéž, při svatém Václavě nebo před ním užívaj, jinak užívati daj ovcím obecně nebo rozdílně toho lékařství, též také: Vezmi kůru osikovou, tolikéž i jedlovou a vinné rýví (kdož míti muože), spal je na prach nebo popel, jakž se vidí, i smíšeje spolu s solí, dávajž ovcím po tři nebo čtyry dni z toho jísti, pro mnohé případní neduhy, a to tímto vyměřeným spuosobem.

Totiž první den větší díl, druhý den menší částku, třetí pak nejmenší. Však vždy šetř toho dávaní, aby se radějí na večer stalo, ale ne ranním jitrem, aby k vodám přijíti nemohly, až by lékařství jim podávané svou skutečnost v tělích jejich prospěšně zpuosobilo. Nebo nemá se jim ten den ani také nazajtří ráno nic dávati píti, ať by nebyl jeden zpředu stavěje, a druhý zzadu boře.

A v tom aby záhé byl ovčák vynaučen i rozumně spraven, aby jich v ty dni přes potoky, obzvláštně pak k rybníkuom nebo přes vlhká místa vod shnilých nikoli nehonil, než při vrších a místech suchých s nimi se v pastvinách vždy přidržoval. Nebo ony tehdáž více žížnivé jsou a velmi žádostivé vody pití, jako onen jelen studnice živé, a z toho by ony země vlhké lízaly anebo vody stojaté pily, což by je místo lékařství na zdraví jich mnohem více pohoršovati mohlo.

Protož ovčák záhé vystřežen býti má, aby po přijatém lékařství nikdá jich přes vlhká a močidlná místa nehonil, z příčiny, že z takové porušené vlhkosti zrozují se v nich červové, neštovice a vředy, buď vnitřní, nebo zevnitřní, i jiné prašiviny škodlivé. Leč by předřečená vlhkost, obzvláště pak na travinách, nebo větrem, anebo sluncem proměněná a prvé povysušená byla větším dílem.

V létě pak a každého času horkého, buď z jara,