Bible pražská, Lukášovo evangelium

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1488. Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Ink 13.C.5, ff. 509v–525r. Editoři Kunertová, Helena (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

<<<<<522v523r523v524r524v525r>>10>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

po[524v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedávali jemu L23,37 řkúce: „Jsi li ty král židovský, spomoziž sám sobě!“ L23,38 Bieše také i nápis napsaný nad ním literami řečskými, latinskými a židovskými: Tentoť jest král židovský. L23,39 Jeden pak z těch lotruov, kteří s ním[343]s ním] navíc oproti lat. viseli, rúhal se jemu řka: „Jsi li ty Kristus, spomoziž sobě i nám!“ L23,40 A odpověděv druhý, tresktal jeho řka: „Aniž ty se boha bojíš, a jsa v témž potupení? L23,41 My[344]My] Et nos lat. zajisté spravedlivě, neb hodné věci za skutky své béřeme, ale tento nic jest zlého neučinil.“ L23,42 I pravieše k Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mě, když přijdeš do královstvie svého.“ L23,43 I řekl jemu Ježíš: „Zajisté pravím tobě, že dnes budeš se mnú v ráji.“

L23,44 A byla jakožto hodina[345]hodina] hoina tisk šestá a tmy učiněny jsú po všie zemi až do hodiny deváté. L23,45 I zatmělo se jest slunce a opona chrámová roztrhla se jest napoly. L23,46 I zvolav Ježíš hlasem velikým, vece: „Otče, v ruce tvoji porúčiem duši svú.“ A to pověděv, pustil jest duši. L23,47 A vida centurio, co [se]text doplněný editorem bieše stalo[346]<se> bieše stalo] factum fuerat lat., velebil boha řka: „Jistě člověk tento spravedlivý bieše.“ L23,48 A vešken zástup těch, kteří tu spolu byli [u toho divadla a viděli]text doplněný editorem[347]u toho divadla a viděli] ad spectaculum istud, et videbant lat., které se věci dály, tepúce se v prsi své, navracováchu se. L23,49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, toto vidúce.

L23,50 A aj, muž jménem Josef, který bieše desátník, muž dobrý a spravedlivý, L23,51 ten byl nepovolil radě a skutkóm jich, od Arimathie, města židovského, jenž i on očekával královstvie božieho, L23,52 ten přistúpil ku Pilátovi a uprosil tělo Ježíšovo. L23,53 A složiv je[348]je] navíc oproti lat., + eum var., obinul v plátno čisté a položil jej do hrobu vytesaného, v němž ještě nebyl žádný položen. L23,54 A ten den bieše veliký pátek a sobota se začínáše. L23,55 I braly se ženy, které s ním byly přišly od Galilee, aby ohledaly hrob, a kterak položeno bylo tělo jeho. L23,56 A vrátivše se, připravily vonné věci a masti, a v sobotu sú zajisté odpočinuly vedlé přikázanie.

[b]označení sloupceKapitola XXIIII.

L24,1 První pak den po sobotě velmi ráno přišly k hrobu, nesúce vonné věci, kteréž byly připravily, L24,2 i nalezly kámen otvalený od hrobu. L24,3 A všedše tam, nenalezly sú těla pána Ježíše. L24,4 I stalo se jest, když na mysli zstrašeny byly pro to, aj, mužie dva stála podlé nich v rúše stkvúciem. L24,5 A když se ony bály a schýlily tváře své k zemi, řekla sta k nim: „Co hledáte živého s mrtvými? L24,6 Nenieť ho zde, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterakť jest mluvil k vám, když ještě v Galilei byl, L24,7 řka, že syn člověka musí zrazen býti v ruce hřiešných lidí a ukřižován býti a třetí den z mrtvých vstáti.“ L24,8 I rozpomenuly se na slova jeho. L24,9 A vrátivše se od hrobu, zvěstovaly sú tyto všecky věci oněm jedenácti i jiným všem. L24,10 A byla jest Maria Magdalena a Johanna a Maria Jakubova a jiné, ješto s nimi byly, kteréžto pravily apoštolóm tyto věci. L24,11 I zdála sú se před nimi jako omylná tato slova a nevěřili sú jim. L24,12 Tehdy Petr vstav, běžal k hrobu a schýliv se uzřel prostěradla sama položená. I odšel jest, sám v sobě divě se, co se bieše stalo.

L24,13 A aj, dva z nich šli sú toho dne do kaštelu, jenž byl vzdáli od Jeruzaléma honuov šedesáte, jménem Emaus, L24,14 a[349]a] + ipsi lat. mluviechu vespolek o těch věcech, které se byly přihodily. L24,15 I stalo se jest, když sú rozmlúvali a sebe otazovali, tehdy[350]tehdy] et ipse lat. Ježíš přiblíživ se, jdieše s nimi, L24,16 ale oči jich držány byly, aby ho nepoznali. L24,17 I vece k nim: „Které sú to řeči, ješto rozmlúváte vespolek jdúce a jste smutni?“ L24,18 A odpověděv jeden, jemuž jméno Kleofas, řekl jemu: „Ty sám jsi příchozem do Jeruzaléma, a nepoznal si, které se věci staly v něm tyto dni?“ L24,19 Jimžto on vece: „Které?“ I řekli sú: „O Ježíšovi Nazaretském, jenž byl muž prorok mocný v skutku i v řeči před bohem i přede vším lidem. L24,20 A kterak sú vydali jej naj[525r]číslo strany rukopisuvyšší

X
343s ním] navíc oproti lat.
344My] Et nos lat.
345hodina] hoina tisk
346<se> bieše stalo] factum fuerat lat.
347u toho divadla a viděli] ad spectaculum istud, et videbant lat.
348je] navíc oproti lat., + eum var.
349a] + ipsi lat.
350tehdy] et ipse lat.
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).