[518r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevšech věcí národové světa hledají a otec váš vie, že těch věcí potřebujete. L12,31 Ale však najprvé hledajte královstvie božieho[202]božieho] + et iustitiam eius lat., nemá var. a tyto všecky věci budú přidány vám. L12,32 Neroďtež se báti, maličké stádo, neboť se jest zalíbilo otci vašemu dáti vám královstvie. L12,33 Protož prodávajte, čímž vládnete, a dávajte almužnu. Dělajte sobě měšce, kteří nevetšejí, poklad, ješto nehyne, v nebesiech, kdežto se zloděj nepřibližuje ani mol kazí. L12,34 Neb kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.“
L12,35 „Buďtež bedra vaše přepásána a sviece hořície v rukú vašich L12,36 a vy podobni lidem očekávajícím pána svého, když by se vrátil s svatby, aby když by přišel a potlúkl, ihned otevřeli jemu. L12,37 Blaze služebníkóm těm, kteréž když přijde pán, nalezne, ani bdie. Zajistéť pravím vám, že přepáše se a káže jim sieti a chodě bude jim slúžiti. L12,38 A přijde liť v druhé bděnie a pakliť v třetie bděnie přijde a tak je[203]je] navíc oproti lat. nalezne, blahoslavení sú služebníci ti. L12,39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterú by hodinu zloděj měl přijíti, bdělť by zajisté a nedal by podkopati domu svého. L12,40 I vy buďte hotovi, neb v kterú se hodinu nenadějete[204]nenadějete] naďegete tisk, syn člověka přijde.“ L12,41 I vece jemu Petr: „Pane, k nám li pravíš toto podobenstvie, čili ke všem?“ L12,42 I vece pán: „A ktoť se zdá věrný vladař a opatrný, jehož jest ustanovil pán nad čeledí svú, aby jim dával v čas mieru pšenice? L12,43 Blahoslavený jest[205]jest] navíc oproti lat. služebník ten, jehož když přijde pán, nalezne, an tak činí. L12,44 Zajistéť pravím vám, že nade všemi dobrými věcmi[206]dobrými věcmi] navíc oproti lat., + bona var., jimiž vládne, ustavíť jej. L12,45 Pakliť by řekl služebník ten v srdci svém: Mešká přijíti pán muoj, i počal by bíti služebníky a dievky a jiesti a píti a opíjeti se, L12,46 přijdeť pán služebníka toho v deň, který se nenaděje, a v hodinu, kteréž nevie, i oddělí jej a diel jeho položí s nevěrnými. L12,47 Neb služebník ten, který [b]označení sloupcejest poznal vuoli pána svého, a nepřipravoval se a nečinil vuole jeho, ranami bit bude mnohými. L12,48 Ale který jest nepoznal[207]nepoznal] nepožnal tisk a nečinil hodných věcí, ranami bit bude nemnohými. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, bude od něho mnoho požádáno. A komuť sú mnoho poručili, viece požádají od něho.“
L12,49 „Oheňť přišel sem pustiti na zemi, a což chci, jediné aby hořalo? L12,50 A křtem se mám křtíti, a kterak jsem súžen, dokud se nedokoná? L12,51 Mníte li, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nepravímť vám, ale rozdělenie. L12,52 Budeť zajisté od této chvíle pět v jednom domu rozděleno: třie proti dvěma a dva proti třem L12,53 budú rozděleni: otec proti synu a syn proti otci svému, mátě proti dceři a dcera proti mateři své[208]své] navíc oproti lat., + suam var., svekruše proti nevěstě[209]nevěstě] + suam lat. a nevěsta proti svekruši své.“
L12,54 Pravieše také i k zástupóm: „Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, ihned pravíte: Déšť bude, a tak bývá. L12,55 A když od poledne vietr věje, řiekáte: Bude horko, a býváť. L12,56 Pokrytci, zpuosob nebe a země umiete súditi, ale tohoto času kterak nepoznáváte? L12,57 Proč pak i sami od sebe nesúdíte, což spravedlivého jest?“
L12,58 „Pak když jdeš s protivníkem svým k kniežeti, na cestě přičiň pilnost, aby byl zproštěn od něho, ať by snad nedal tebe soudci a soudce dal by tě biřici a biřic vsadil by tě do žaláře. L12,59 Pravím tobě, nevyjdeš odtud, dokudž také poslednieho šartu nenavrátíš.“
Kapitola XIII.
L13,1 Byli pak tu někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, jichžto krev Pilát smiesil s obětmi jich. L13,2 A odpověděv řekl jim: „Co mníte, že by ti Galilejští byli hřiešníci nade všecky Galilejské, že sú takové věci trpěli? L13,3 Nepravímť vám, ale nebudete li pokánie činiti, všickni též zahynete. L13,4 A jakožto oněch osmnácte, na něž jest upadla věže v Siloe a zabila je; mníte, by i oni vinni byli nade všecky
