[510v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceslúžili jemu L1,75 v svatosti a spravedlnosti před ním po všecky dni naše. L1,76 A ty, dietě, prorokem Najvyššieho slúti budeš, neb předejdeš před tváří páně připravovati cesty jeho, L1,77 aby bylo dáno uměnie spasitedlné lidu jeho na otpuštěnie hřiechóv jich L1,78 skrze střeva milosrdenstvie boha našeho, v nichžto navštievil nás, vyšed z výsosti, L1,79 aby posvietil těm, kteříž v temnostech a v stienu smrti sedí, aby byly zpraveny nohy naše na cestu pokoje.“ L1,80 Dietě pak rostlo a posilovalo se duchem a bieše na púšti až do dne ukázanie svého k lidu izrahelskému[15]lidu izrahelskému] Israel lat..
Kapitola II.
L2,1 Stalo[16]Stalo] STtalo tisk se jest pak v těch dnech, vyšlo jest vyřčenie od ciesaře[17]ciesaře] czieſarzeren tisk Augusta, aby byl popsán veškeren svět. L2,2 To popsánie prvnie stalo se jest ot vladaře syrského Cyrina. L2,3 I bráchu se všickni, aby se přiznávali, jeden každý do svého města. L2,4 I vstúpil jest také Jozef od Galilee z města Nazarethu do Židovstva, města Davidova, jenž slove Bethleem, protože bieše z domu a z čeledi Davidovy, L2,5 aby se přiznal s Marijí, otdanú sobě manželkú těhotnú. L2,6 I stalo se jest, když sú tam byli, naplnili sú se dnové Marie[18]Marie] navíc oproti lat., aby porodila. L2,7 I porodila jest syna svého prvorozeného a v šátky ho obinula a položila jej v jeslech, neb mu[19]mu] eis lat., ei var. nebylo miesta v hostinici. L2,8 A pastýři biechu v krajině té ponocujíce a ostřiehajíce bděnie nočního nad svým stádem. L2,9 A aj, anjel páně postavil se podlé nich a jasnost božie obklíčila je i báli sú se bázní velikú. L2,10 I řekl jim anjel: „Nebojtež se, neb aj, zvěstujiť vám radost velikú, kteráž bude všemu lidu, L2,11 neb narodil se jest nám[20]nám] vobis lat., nobis var. dnes spasitel, jenž jest Kristus pán, v městě Davidově. L2,12 A toto vám znamenie: naleznete nemluvňátko plenkami obinuté a položené v jeslech.“ L2,13 A ihned s anjelem stalo se jest množstvie rytieřstva nebeského zástupu[21]zástupu] navíc oproti lat., + exercitus var., chváléce boha a řkúce: L2,14 „Sláva na výsostech bohu a na zemi pokoj lidem dobré vuole!“
L2,15 I stalo se jest, když sú otešli od nich anjelé do nebe, pastýři roz[b]označení sloupcemlúvali vespolek řkúce[22]řkúce] navíc oproti lat., + dicentes var.: „Poďme až do Bethlema a vizme to slovo, které se jest stalo, které učinil pán a ukázal[23]učinil … a ukázal] ostendit lat., fecit … et ostendit var. nám.“ L2,16 I přišli chvátajíce a nalezli Mariji a Jozefa a nemluvňátko položené v jeslech. L2,17 A uzřevše poznali o slovu, kteréž jim pověděno bylo o tom dietěti. L2,18 I divili se všickni, kteříž slyšeli je, i těm věcem, kteréž praveny byly od pastýřóv k nim. L2,19 A Maria zachováváše všecka slova ta, skládajíci je v srdci svém. L2,20 I navrátili sú se pastýři, chváléce a velebíce boha ze všech věcí, kteréž byli slyšeli a viděli, jakož jest pověděno k nim.
L2,21 A když se dokonalo osm dní, aby obřezáno bylo dietě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kteréž jest nazváno od anjela, prvé než se v životě počalo. L2,22 A když se naplnili dnové čistěnie Marie[24]Marie] eius lat. podlé zákona Mojžiešova, nesli sú dietě[25]dietě] illum lat. do Jeruzaléma, aby je postavili před pánem, L2,23 jakož jest psáno v zákoně páně, že každý pacholík otvieraje život svatý pánu slúti bude, L2,24 a aby dali obět za něho, jakož pověděno jest v zákoně páně, dvé hrdličátek aneb dvé holúbátek. L2,25 A aj, člověk bieše v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon, a člověk ten spravedlivý a bohobojný, čekaje utěšenie izrahelského, a duch svatý bieše v něm. L2,26 A byl odpověd vzal od ducha svatého, že neuzří[26]neuzří] nevzrzie tisk smrti, až by prvé opatřil krista páně. L2,27 I přišel jest v duchu do chrámu. A když sú uvodili dietě Ježíše rodičové jeho, aby učinili podlé obyčeje zákona za něho, L2,28 a on jej vzal na lokty své i chválil boha a řekl: L2,29 „Nynie propúštíš služebníka svého, pane, vedlé slova tvého u pokoji, L2,30 neb sú viděly oči mé spasenie tvé, L2,31 které si připravil před obličejem všech lidí: L2,32 světlo k zjevení pohanóm a k slávě lidu tvého izrahelského.“ L2,33 Biechu pak otec jeho a matka diviece se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. L2,34 I požehnal jich Simeon a řekl k Mariji, matce jeho: „Aj, položen jest tento na pád a ku povstání mnohých v lidu izrahelském[27]lidu izrahelském] Israel lat. a na znamenie, jemužto bude odpíráno. L2,35 A tvúť[28]tvúť] + ipsius lat.
