[Dalimilova kronika, rukopis vídeňský]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. NK Ser. nova 33, 1r–30v. Editoři Daňhelka, Jiří a kol., Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<10<2r2v3r3v4r4v5r5v6r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

vzdě Vyšehrad.

S toho váléchu s dievkami let pět,

ale mužóm bieše úzek veš svět.

Neb dievky mužóv na hradě nejmějiechu

a pro to sě prorady nebojiechu.

Ale dievky na Vyšehradě biechu.

A když mužie kam jíti chtiechu,

dievky dievkám pronesiechu,

a tak na cěstě dievky mužě zbíjiechu.

A takéž k ženám jdieše Vlastin list,

proňž nebieše sobú ijeden muž jist.

Neb túha veliká tehdy v zemi bieše,

že z jednoho slova žena mužě zabieše.

Tehdy mnoho mužóv na loži

nalézáchu, ani zbodeni noži.

Pro to mužie v noci svú stáji

mieváchu v hustém háji,

aby dievčie liti zbyli

a životóv neztratili.

Panie čestné túto válkú sě stydiechu

a jim za bláznovstvo jmějiechu.

Ale některé sě k tomu nepřimluviechu,

nebo tajně s Vlastú držiechu.

A to mužie ot žen trpiechu

a pravé ženy jim nevěrny biechu.

v tom chváli mužě toho věka,

né, jsú dóstojni ot múdrých dieka,

že ijeden muž nedal své ctné paniej zlým zlého užiti

ni který jie chtěl tiem uhaniti

řka: „Nectná činí podlé svého práva,

bože, daj, ať jest má ctná paní zdráva.“

O rozličných dievčích lstech

Po tom dachu sě dievky na rozličné lsti,

pro něž zbychu mužie všie své cti.

Uzřěvše, že na Vyšehradě veliký hlad,

za přímiřím pozvachu jich na svój hrad.

Tu s nimi kraššie panny posadichu,

jěž chytré řěči mnoho umiechu.

Ty diechu: „Jáz bych tvá ráda byla,

by má tetka živa nebyla.

Chtěl li by ty mě sobě jmieti,

musil by jiej život otjieti.

A to sě móž dobřě státi,

chceš li jie na tejto cěstě ždáti.

Jmáť tú cěstú taký den sama desáta jěti,

móžeš ji tu s jejími tovařiškami jieti.“

Tak nebožátka přělúdiece,

zástavu jim zastaviece,

tým činem mnoho dobrých jinochóv zbichu

a tak mocnějších nepřátel zbychu.

Pak jedna skutky milé jednomu zjevováše

a velikú vieru slibováše

řkúc: „Mrzí mě v tomto přiebytku býti!

Chceš mój muž býti?

Chciť Děvín zraditi.“

I je sě jeho učiti,

kako jim jest k tomu příti.

Když to kněz Přěmysl vzvědě,

tako jim povědě:

„Razi vám, neroďte jim věřiti,

věřte mi, žeť vy chtie tým činem zbíti.“

Mužie nerodichu jemu v tom věřiti,

podlé dievčie rady jechu sě v hrad jíti.

A když v hrad vjidechu,

dievky na ně vyjidechu.

Inhed všicky zbichu,

ijednoho neminuchu.

O Čstiradovi, o tom pánu

Jeden ještě dobrý ostal bieše,

ten sobě Ctirad jmě mějieše.

O tom sě jechu klásti lest.

Sebravše sě dievek šest,

i nalezly jednu radu.

Vzvěděvše, že má kliditi jednu svádu,

ulíčivše najkrašší ladu,

na jeho cěstě posadichu ji v chladu.

Tej dievcě Šárka diechu,

tu najkrašší z sebe jmiechu.

Položichu u nie trubici

a medu velikú lahvici.

Svázánu ostavichu ji na lesě.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).