[Dalimilova kronika, rukopis vídeňský]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. NK Ser. nova 33, 1r–30v. Editoři Daňhelka, Jiří a kol., Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<10<1v2r2v3r3v4r4v5r5v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Mužie, když hrad uzřěchu,

dievkám sě velmi vzsmiechu.

Kdežto Bojišče slóve za Vyšehradem, tu stojiechu.

Dievky, když sě dobřě sezřěchu,

všecky sě poradivše

a u vieřě sě potvrdivše,

pojědu s Vlastú na přěd mocnějšie,

postavivše u prostřěd múdřějšie.

A když na poli stojiechu

a již sě sníti chtiechu,

Vlasta na koni s óštěpem u prvých stojieše

a svému vojsku tako mluvieše:

„Ó dievky, šlechetné stvořenie,

vás v světě šlechetnějšieho nenie.

Držte sě šlechetenstvie svého,

dobývajte sobě jména dobrého.

Buď vám mílo málo úsilé pojmieti

a skrzě to věčný pokoj i čest jmieti.

Ač jě nynie potepem,

věčnú pamět a chválu vezmem.

Budem sobě mužě voliti,

kdy chtiece budemy jě bíti.

Budem jako amazovské panie.

Ty sú poručily mužóm oránie

a samy zemí vládnú.

Ty sú jměly s ciesařem Ctyrem svádu,

ty šlechetně sú toho ciesařě pobily

a jemše sú jej ve krvi utopily

řkúc: Krve jsi žádal, krev že pí

a viec na světě lidí nebí!

Ty sú sě proti Alexandru udatně jměly

a s jinými králi bíti sú sě směly.

I jmají toho po světu čest i chválu,

pojměvše u boji práci malú.

Též vám, panny šlechetné, slušie učiniti!

Nebo dámy li sě nynie těmto bradáčóm pobiti,

budú šlechetnými pannami chlapi smiech pobíjěti

a viec ny mužie za robotné budú jmieti.

Bí každá bratra a otcě svého,

aby mohla sobě dobyti života pokojného.

Lépe by bylo nám ctně zbitu býtí

než těmto chlapóm bradatým na milost jíti.

Ale bude li která ot nás běžěti chtieti,

věz to, že na nás tovarystva nebude jmieti.

A moci li budu kdy s ni býti,

smrti nebude moci zbýti.

A bude li z vás která jata,

jáz jmám pln sklep Libušina zlata.

A to vám za jisto pravi,

že pro vás jednu všecko ztrávi.“

A jakž té řěči brzo přěsta,

tak sě inhed hnuchu s toho miesta.

A jakž na ně vyniku,

tak všecky plavečsky křiku.

Osuchu mužě děvecké střěly,

Vlasta mužě oštěpem rozděli.

Dřieve než svých opět dohna,

sedm najlepšich oštěpem prohna.

Mlada, Hoda a Svatava

Vracka, Radka a Častava,

ty podlé své knieně veždy biechu

a dobrodružsky sě ovšem jmiechu.

Mužóm do smiechu nebieše,

na tři sta již mužóv zbitých ležieše.

A by bliz les nebyl,

íjeden by byl z mužóv nezbyl.

Na Vlastu sě ijeden nevrátil,

nerád bych byl jie škopa s pivem přěvrátil.

O mužském ostrabení a o Vyšehradu

Po puol létu mužie sě ostrabichu,

smolníkóv a koní dobychu.

Však dievek bojem utkati nesmiechu,

ale bliz jich hrad učinichu.

Dievky jě dvakrát rozpudichu,

až však jě takto přělstichu:

mužie lstí přěd Libuši padu.

Tehdy dievky, vzemše radu,

zpodjemše sě z svého sboru,

jidu bránit svého dvoru.

Mužské síly sě bojiece,

v Libuši lahu sě tajiece.

V tu dobu Přěmysl s svú radú

připravi, což slušieše k hradu,

jedné noci vzvede dřěvený hrad,

jemuž vzdě

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).