Řád korunovánie krále českého. Najprvé arcibiskup pražský s preláty, s kniežaty a s šlechtici provodie knieže, ješto chtie králem korunovati, na Vyšehrad. A tu pomodléce se, vrátie se s ním do kostela Pražského, hlavy všeho arcibiskupstvie, aby tu nešpor slyšeli. Potom dokonajíce nešpor, dovedeno bude knieže dřéve řečenými v to miesto, kdež jest komněta jemu slovutně připravena. Opět ráno v zvonění[a]v zvonění] zwonienie primě arcibiskup a jeho podbiskupie a jiní biskupové a preláti zberú se v kostele Pražském, aby se oblekli: biskupové v svá biskupská rúcha a jiní v svého duo[65v]číslo strany rukopisustojenstvie znamenie. A tu zjednajíce procesí, plenář, meč svatého Václava, kříže, kadidlnici a vodu svacenú nesúce, pójdú, aby dovedli knieže z dřéve řečené[b]řečené] rzieczee komněty do kostela. Kteřížto přijdúce na miesto, tu kdež knieže leží v komnětě, oblečen skrze najsvrchnějšieho královstvie Českého komorníka v třeví králové, v sukni a v plášť otevřené. A tu s ním budú kniežata a šlechtici. Pak pokadiece jeho kaděním a pokropiece svacenú vodú, vzdvihne jej ařcibiskup za ruku k vstání. Tehda jeden z biskupóv die tudiež tuto modlitbu:

Všemohúcí, věčný bože, jenžs sluhu tvého N. královstvie výsostí ráčils povýšiti, daj, prosíme, aby on tak tohoto světa běhu všech vuobec spasenie zjednal, aby od cesty tvé spravedlnosti nikdy neodstúpil. Skrze Krista hospodina našeho. Amen.

Tehdy vezmú jej dva biskupy za pravú a levú stranu poctivě při[66r]číslo strany rukopisupravena, majíce svátost, šíje vyvyšujíce, od jehožto boka neodstúpie až do skonánie. I povedú jej prostřed kostela před oltář svatého Kříže a arcibiskup a procesie napřed puojdú. A mezi arcibiskupem a kniežetem z komněty vychodiece, pořádně pójdú kniežata a šlechtici, znamenie králová, tověz korunu, žezlo, jablko, meč, nesúce, kterýmžto komorník královstvie Českého, huolkú jim cestu čině, předejde. Kterážto znamenie všechna na oltáři svatého Víta, když tam přijdú, poctivě položie. Procesie pak bude od komněty dřéve řečené skrze sien královú a vyjde skrze vrata, ješto hledie proti svatému Jiří. A když pójde, tehda u veliký zvon vzvonie. Když pak vyjdú z komněty, jeden z biskupóv počne responsoř[1]vzhledem k následujícímu užití zájmena ženského rodu rozepisujeme zkratku R užitou v rukopise do počeštěné podoby „responsoř“ tuto:

Aj, teď posielám anděla mého, jenž předejde tě a střiehl tebe. Vždy zachovaj a poslúchaj hlasu mého a nepřietel budu nepřáteluom mým a smucujícé tě smútím, a předejde