[JN]O naději 18 Všechs dobrých věcí pramen,

ó, vezmiž nás do své[fd]své] wé miłosti ramen,

rcemež na to dověrně, amen.

P VI Naděje pobožných, práce a modliteb ustavičných potřebuje

[1]text doplněný editorem[1845]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1846]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Bože můj, dárce dobrého,

uslyš mne v světě souženého,

shlédna miłostivě z nebe,

nakłoň ucha, prosím tebe,

a smiłuj se,

těsnou bránou dejž jíti vždy předse.

2 Ty znáš, čeho potřebuje

duše má, pokud zde putuje;

utvrzujž jí v účastnosti[1847]účastnosti: včaſtnoſti

udělené již miłosti,

miłý Pane,

ať se k tobě šťastně vždy dostane.

3 Račiž ty mne posilniti,

nad złým ať bych mohł svítěziti,

ustaviž mne v té naději,

pomoz, ať věrně pracuji,

nedliž Pane,

podłož ruku, ať mdłý neupadne.

4 Silnýť jest boj bojovati,

bez tebe nelze odołati,

nebudeliť pomoci tvé,

tudižť stratím odění své,

již nemeškej,

v toběť úfám[1848]úfám: vfám, ty přemoci nedej.

5 Byť se złostník nezradovał,

řka: „Přemohł[1849]ligatura Pře(mohł) sem, jakž sem bojovał.“

Nechť jest tobě, Bože, chváła

od tvého stvoření dána,

miłostivý,

utěš duch můj tebe žádostivý.

6 Přispoř víry a svědomí,

ať je chovám, dejž to umění,

z mnohých darů zvłáštní ten dar,

bych se svědomím zpravovał

u vůli tvé,

práci veda v ní chvíle všeliké.

7 Umíš pracné utěšiti,

nedbałé pro hřích zarmoutiti,

dokudž ty dáváš horlivost

a v ní chtivou pracovitost,

snadnoť bývá,

potom se v těžkou ctnost proměnívá.

8 Jenž těšíš truchłé v žałosti,

kteříž mají hřích v nenávisti,

proň sobě smutně stýskají,

tebe za pomoc [533]číslo strany rukopisu[fe]533] 531[JO]P VI žádají,