s sebou předivně spojił;

2 umrtviv ke złému

svou všemohoucností

a obživiv k dobrému

v naději své miłosti,

bychom, hřích v nenávisti

majíc, pravdu v miłosti,

tě ctili s ochotností.

3 V víře Syna tvého,

Jezukrista Pána,

že miłost tvá pro něho

od nás všecko přijímá,

buď že hříchy mrtvíme,

neb spravedlnost činíme,

pracně tobě słoužíme.

4 Jehožs posaditi

ráčił na pravici,

byť był naším přímłuvcí

a u tebe zástupcí.

Protož v čemž nemůžeme,

nad čím sobě stýštěme,

v tom jeho užíváme.

5 Pro něhož ty słyšíš

všecky prosby náše,

sliby miłostné plníš,

jakž potřeba kdy káže.

Těła časem pokáráš,

duchu divně spomáháš

a svou ruku podkłádáš.

6 Kdož by nebył vděčen

takové miłosti,

tě nemiłovał srdcem

z dověrné upřímnosti?

Když se tak miłostivě

ukazuješ, łaskávě

k dítkám svým dobrotivě;

7 všecko obmýšleje,

tvým, čehož potřebí

k spasení, připravuje

i dřív, nežli se zrodí,

z toho buď tobě chváła

od nás nyní vzdávána,

potom věčně konána.

8 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Neníť pro tě těžko

cožkoli trpěti,

když Duchem svým zsiluješ,

bychom to mohli snésti;

neb vše činíš z miłosti

a nám k větší radosti,

taks přehojný v miłosti.

9 Ač v kázni tvář skrýváš

jako by opouštěł,

však předivně spomáháš,

aby při sobě zdržeł;

jednou rukou nás šviháš,

druhou míle objímáš,

přísný hněv svůj odjímáš.

10 A protož s doufáním

před tebou klekáme,

Krista Pána s vzýváním

tobě se modlíváme,

aby nám vždy spomáhał,

nad námi se smiłovał,

před škůdci sám zastávał,

11 říkajíc: „Smiłuj se,

smiłuj se nad námi,“

neumějíc nic více

pověditi, chtíc rádi.

Víme, že jsi Otec náš,

kterýž o nás péči máš,

což nám potřebí, vše dáš.

12 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Myť se poroučíme

v tvé přemocné ruce,

celeť se důvěříme,

všemohoucí náš Otče,

že cožs počał, dokonáš,

dědictví nám s Kristem dáš,

kteréž ty v słávě vždy máš.