[pA4v]číslo strany rukopisupřátelům).

I nemoha já na ten čas s nic jiného býti, čímž bych všem vůbec Čechům platně posloužil, tuto knihu o správcích a povinnostech jejich, někdy od vysoce uměním osvíceného muže Jiřího Lauterbeka, rady knížat markrabův brandeburských, pod titulem Regentenbuchcizojazyčný text v jazyku německém vydanou a z mnohých hodnověrných historí sebranou, v jazyk český, jakž nejvlastněji býti mohlo, však ne bez pomoci učených mužuov a dobrých přátel svých (abych se nezdál všeho sobě osobovati, v čemž jiní také díl práce a chvály mají), jsem přeložil a na mnoha místech pěknými historiemi rozhojnil a rozšířil. Kteroužto také nyní, nelituje v tom jakkoli velikých nákladův a opováživ se i pomluv mnohých utrhavých lidí, na světlo vydávám a o ni se vuobec se všemi Čechy a krajany svými zděluji. A to pod jménem Vaších Milostí, vysoce urozený pane pane, urození páni páni, urození a stateční páni rytíři, Jeho Milosti císařské rady a nejvyšší ouředníci zemští v Království českém, páni a ochráncové mně i všechněm liternímu umění oddaným, milostiví a dobrotivě přízniví; jakožto pod jménem těch panuov, kteříž, jsouce k správám a řízením obecných věcí zrozeni a vedlé mínění Platona mudrce zlatem v myslech svých ozdobeni, rozumem, moudrostí a rozšafností vysoce od Boha obdařeni a k umění politickému hned z mládí vedeni, vší bedlivou snažností, jak v přítomnosti, tak v nepřítomnosti Jeho Milosti císařské jakožto krále českého, pána našeho nejmilostivějšího, všech svých obzvláštních věcí na stranu odložíce a žádné práce, žádného úsilí, žádných útrat nelitujíce, nejvíce o to pečovati a to opatrovati ráčíte, aby se v tomto slavném Království českém mímo jiné země okolní čest a sláva Boží rozmáhala, svornost a láska mezi všemi stavy zůstávala, spravedlnost jak bohatým, tak chudým udělovala, ctnost a šlechetnost počestných mravův zrůst svůj brala a dobré obecní všech obyvatelův se rozhojňovalo.

To pak, milostiví páni, ne tim úmyslem činím, abyšte z této teprva knihy naučení v radách a řízení obecných věcí nabývati aneb jí se spravovati ráčili (nebo Vaším Milostem jakožto panům vysoce umělým a skušeným není toho potřebí, a mně, jednomu z lidí obecných, nebývalému v správě ani v radách, o to se pokoušeti nesluší), ale poněvadž v našem jazyku českém jakým pak koli, buďto nešťastným osudem, aneb zanedbáním těch, jimž to opatrovati vlastně náleželo a kteříž s to býti mohli, prvé nic tomu podobného vydáno nebylo, aby pod slavným jménem a dobrotivou ochranou Vaších Milostí jakožto panův předních a správcuov tohoto království práce tato má jakákoli nedostatečná sama v sobě