[Rr6v]číslo strany rukopisua vyučen, obydlí své a živnůstku pod laskavou ochranou a správou Vaších Milostí mám a míti za další čas do vuole Pána Boha všemohoucího míním, kdež se i tato kniha v jazyku českém zrodila. Pročež slušně a spravedlivě byl jsem tim povinen, abych ji předně Vaším Milostem jakožto správcům nejmilejší vlasti své a ochráncům svým i literního umění milovníkuom a fedrovníkuom oddal, v té duověrnosti a naději, že takové ohlášení uctivé šetrnosti mé jakožto jednoho spoluměštěnína a obyvatele pražského k Vaším Milostem laskavě a dobrotivě ode mne přijíti ráčíte.

Že pak i mezi Vašími Milostmi, slovutné opatrnosti páni Horníci, páni purgmistrové a rady měst Žatče, Hradce Králové nad Labem, Litoměřic, Lúna, Domažlic a Písku etc.cizojazyčný text, větší známost a více dobrých panův přátel mám nežli v jiných městech, kteříž také o to, kterak by stav městský zase povstati mohl z těch nespůsobův, pečují a vedlé možnosti své usilují, protož pro dokázaní mé k Vaším Milostem i k nim přívětivé a služebné náklonnosti i dobrého přátelství Vaše Milosti ku panům Pražanům jsem připojil, abyšte spolu s nimi práce mé účastni a podlé nich také o uvedení ctného a chvalitebného řádu v stav městský pracovati ráčili.

V kterémžto předsevzetí mém, vykládal-li by mne kdo, že bych to za tou příčinou učinil, abych jakkoli nedostatečnou práci svou tim dráže prodal, jistě by se na tom nemálo mejlil, a neznaje povah přirození a úmyslu mého, daleko z Boží milosti od lakomství vzdáleného, samého by sebe, jakých jest spůsobův a obyčejův, patrně pronesl, podlé toho přísloví: Kdož v peci býval, jiného tam vožehem hledá. Co se jiných panův měst v království tomto, kteříž také s Vašími[b]s Vašími] waſſý Milostmi stavu třetího městského užívají a v nichž já známé své buďto mám, aneb nemám, dotýče, jsem k nim té naděje, anobrž i prosebné žádosti, že tohoto jich mlčením pominutí tak vykládati nebudou, jako by se z potupy stalo. Anobrž že příkladem Vaších Milostí k čtení této kníhy tim ochotnější se prokáží a mne sobě přátelsky poručena míti budou. Jsem zajisté hotov každému prací svou ku poctivosti jeho posloužiti; a snad v brzkém času příčina mi se dá, že i k nim šetrné uctivosti své dokáži.

Já chváliti této knihy nebudu, abych se nezdál honosně prací svou chlubiti: také ona toho nepotřebuje, nechť sám skutek a dílo sebe i autora vychvaluje. Za to jediné žádám těch, kteříž jsou v správě městské postaveni a jazykův cizích neumějí, a by uměli, však tolik prázdnosti nemají, aby mnohé historie a spisy čísti mohli (za to jich, řku, žádám), aby tyto knihy bedlivě a s pilností čtli. Připovídám jim, že ani těch peněz, kteréž by za ně dali, ani toho času, kterýž v přečtení stráví, litovati nebudou, když toliko ten úmysl, kterýž mne k předsevzetí této práce přivedl, k čtení a uvažování s sebou přinesou.

Pán Bůh všemohúcí, kterýž jest původ a milovník řádu mezi lidmi, rač Vaším Milostem svou pomoc dáti, abyšte v svém povolání ouřadném dobré svědomí zachovati, měšťany své v svornosti a lásce zdržovati, řád obecný vzdělávati a neřády přetrhovati mohli.

Datum v Starém Městě pražském v pátek po Letnicích křesťanských, 25. dne měsíce máje léta posledního věku 1584.

Vaším Milostem k službám hotový a povolný M. Daniel Adam z Veleslavína