plá[A3r]číslo strany rukopisutna míti, kdyby chtěl lidem usta zašiti.

Neštěstí a ošemetný člověk zahánějí přítele a kvasnice z hospody věrného přítele.

Jazyk za zuby měj, málo mluv, mnoho rozuměj. Mlčením[3]Mlčením: Mlčeneym obrátíš, kam chceš koli, promluvíc neobrátíš, byť bylo široko co v poli.

Jeden mudřec pověděl, že se za mluvení často stydí. Mlčením[4]Mlčením: Mlčeneym pak kam chtěl obrátil, na tom že jest nikdá neztratil.

Pokora činí pokoj, pokoj činí bohatství, bohatství činí pejchu, pejcha činí válku, válka činí chudobu, chudoba zase činí pokoru.

Pověděl Pech, svého hleď, cizího nech. Pověděla žena Pechová, ten nic nemá, kdo svého nechová.

Kdo jest trošty živ, bude-li bohat, bude div. U strejce nic málo, u děda, kdo svého nic nemá, tomu běda.

Učiním všecko pro každého, krom tohoto trého: neslíbím, nepujčím a nedám za tě svého.

Někdo chce vždycky k sobě a nikdá od [A3v]číslo strany rukopisusebe, praví forman, že se tak dobře nejede. I takto ty v tom prostředek zachováš: vrž někdy za sebe, potom to před sebou uhlídáš.

Který forman chce, aby nepřevrátil, dobře formaniti, musí tak často „hat“ jako „čihý“ říkati. Neb kdyby často „čihý“ říkal a „hat“ by skrátil, nětco by zlámal aneb převrátil.

Který sedlák má dědiny čtyry lány, může píti víno s měšťany. A který dva neb tři lány, může se napiti starého piva s námi. Který pak má jeden lán, ten se sotva živí s dětmi a s ženou sám. Který pak nemá než půl lána, ten dělá na kněze, na pastýře a na pána.

Kdo chodí na čih ptačí s sítkami, ten bývá ve psí s ženou i s dítkami. Kdo pak chodí s lepem na číže a na sýkory, ten vynosí[a]vynosí] wynoſy sejr a chléb z komory. Z velikých ptakův vepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti poctivý kus. Najčistší pták, jelito s kruštem[b]s kruštem] kruſſtěm na míse, ten zpraví všecký faldy na břiše.

Který hospodář chodí na vinici s tesákem, není-li zemanem, ale byl jest ne[A4r]číslo strany rukopisudávno