Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<86v–87v88r–88v89r–89v90r–90v91r–91v92r–92v93r–93v94r–95r95v–96r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

tak přihodilo, kdyby se pak trefilo, že by na něho samého dva vlci přišli, aby nejprvé tomu jednomu se obránil, a potom druhého zabil. Hospodář velmi se chlubil, kterak by dva vlky zabiti a na kusy rozsekati chtěl, ta řeč za celý večer trvala, až již spati jíti chtěli, Eilenšpigel vždy mlčel, až k kupcům do komory přišel, i řekl jim: „Vy, dobří přátelé, buďtež v pokoji a nespěte, nebo což já chci, to vy také chcete, nechte, ať mu tu světlo hoří.“ Když pak hospodář s čeledí svou spat ušel, tehdy Eilenšpigel z komory se vyloudil, a maje toho umrlého vlka dobře zmrzlého, nesl ho k ohništi a podepřel ho holemi, aby přímě vzhůru stál, i otevřev mu ústa, dva dětinské střevíce tam mu vložil a do komory zase k kupcuom šel, i zavolal na hospodáře, kterýž hned uslyšel, neb ještě byl neusnul, řekl: „Co chcete, zdali snad opět vlk chce vás zhrýsti?“ Tehdy řekli oni: „Ó, milý hospodáři, pošlete hausknechta, ať nám přinese píti, nemůžeme zde pro žízeň zůstati.“ Hospodář, hněvaje se, řekl: „To jest obyčej Sasův, že ve dne i v noci žerou.“ I zavolal dívku, aby vstala a přinesla jim píti. Vstavši pak dívka, šla k ohništi, aby rozsvítila, i pohleděla vlkovi právě v ústa, lekla se, až světlo upustila, zase na dvůr běžela, domnívajíce se nejináč, než že vlk děti sežral. Eilenšpigel a kupci předce napíti volali. Hospodář za to maje, že dívka zase usnula, zavolal pacholka, kterýž vstav, chtěl také světlo rozsvítiti, i uzřev vlka, an tu stojí, tak se domníval, že dívku snědl, i utekl do sklepu. Eilenšpigel a kupci ty věci dobře slyšeli. Řekl jim Eilenšpigel: „Buďtež veseli, ta hra se nám dobře zdaří.“ Opět ti kupci a Eilenšpigel potřetí volali, kde by se pacholek a dívka poděli, že jim žádného pití nenesou, aby ale sám přišel a světlo jim přinesl, že nemohou z komory ven uhoditi. Hospodář nejináč za to měl, než že by pacholek také sám usnul, i vstal sám hněvaje se a řekl: „Tuším, že čert ty Sasy s tim žrádlem dělal, i rozsvítiv světlo u ohně, uzřel vlka u ohniště sedícího, an má střevíce v hrdle, zkříkl, hlasem volaje: „Mordio, mordio, vzhůru, vzhůru, retújte, milí přátelé.“ I běžel kupcům do jejich komory a řekl: „Milí přátelé, poďte mi na retuňk, šeredná šelma u ohně stojí, kteráž mi děti, děvku i s pacholkem sežrala.“ Kupci hned hotoví byli a Eilenšpigel také, i šli s nim k ohni. Pacholek ze sklepu přišel, dívka ze dvoru se vrátila,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).