kola tu zůstaly, Eilenšpigel pak vždy před se jel, za nimž oni volali, i běželi po něm, až ho dohonili, kupec chtěl ho tu zabiti a kněz pomáhal, jakž nejlépe mohl. Když pak tu cestu vykonali a domův se navrátili, ptala se ho paní, kterak by se mu vedlo. Odpověděl kupec: „Dosti divně, však proto vracujem se zas.“ I zavolal Eilenšpigle, řka: „Nu, tovaryši, tuto noc zůstaň zde, najez se a napí se do vole, zítra bohdá uprázdni mi z domu, nechci tě déleji míti, nebs takový podvodný lotr, odkudž jsi kolivěk.“ Řekl mu Eilenšpigel: Milý Bože, já činím všeckno, což mi jen kdo rozkáže, však ještě žádnému dobře učiniti nemohu, nelíbí-li se vám služba má, chci vám zítra podlé vašeho oznámení dům uprázniti a preč jíti.“ Odpověděl kupec: „Tak učiň.“ Druhého dne vstav kupec, řekl Eilenšpiglovi: „Jez a pí dosyta a vlec se preč, já půjdu do kostela, hleď, ať tě více zde nenalézám.“ Eilenšpigel mlčel, a jakž nejprvé z domu ven vyšel, hned počal uprázňovat stolic i lavic, a což najíti mohl, to vynesl na ulici, medenice, nové nádobí i vosk, až se sousedé divili, co by to bylo všecko zboží na ulici vynosil, což oznámeno jest kupci, kterýž rychle přiběhl, i řekl k Eilenšpiglovi: „Dobrý pacholče, co zde děláš? A já tě ještě zde nalezl.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Tak pane, chtěl sem nejprvé vůli vaší naplniti, nebo rozkázali jste mi dům uprázdniti, a potom preč vandrovati, dvéře jsou mi příliš těžké, jáť jich nemohu sám unésti.“ Odpověděl kupec: „Nech jich s pokojem a jdi k čertu preč, více mne tyto věci stojí, než aby do blata vrženy býti měly.“ Odpověděl ten dobrý Eilenšpigel: „Není-liž to veliký div, já činím všecko, což mi se rozkáže, však nikdež vděčnosti zasloužiti nemohu, toť mne jistě nemejlí, že sem se v nešťastnou hodinu narodil.“ A tak odtud preč šel a kupec zase zboží své do domu stěhoval, čemuž sousedlé velmi se smáli.
Historia LXIV.
Kterak Eilenšpigel v Wismaru konířem byl a kupce vošidil
Žertovného šejdýřství dovedl Eilenšpigel jednomu kupci při moři v Wismaru, nebo přicházel tam každého času jeden koníř, kterýž žádného koně nekoupil, než toliko tržil, a nedotržil, táhl koně za ocas, to pak dělal těm koňům, kterýchž nemínil koupiti a tím tažením poznával,