Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<44r–44v45r–45v46r–46v47r–48r48v–49r49v–50v51r–51v52r–53r53v–54r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

takže ten dobrý muž velmi smuten byl. Srozuměv tomu Eilenšpigel, zase do Vismaru přišel, a k tomu ševci, jemuž škodu byl učinil, zase mluvil, pravě takto, kterak by mu veliké množství koží a sádel přijíti mělo, tu že mu dobrý trh a lacino dáti chce, aby vzatou škodu také zase nahraditi sobě mohl. Odpověděl švec: „Chci rád a činíš to spravedlivě, nebs mne tím ochudil, kdyžť to zboží přijde, oznam mi.“ A na tom se rozešli. Bylo pak v zimě, když rasové záchody cídí, přišel k nim Eilenšpigel a slíbil jim dáti hotové peníze, aby mu nakladli dvanácte tun plných hoven, kteráž sic do vody vozí. Rasové tak učinili, nakladli mu každou tunu plnou a nechali tak státi dotud, dokudž čistě nezamrzly, kteréž Eilenšpigel potom preč vzal a do šesti tun polil tlustě navrchu sádlem, zabednil to dobře, potom do hospody své, k Zlaté hvězdě, vézti je kázal, posla k ševci poslal, ten přišed, zboží svrchu otevřeli, kteréžto ševci dobře se líbilo, i učinili mezi sebou trh, a to takový, aby švec Eilenšpiglovi čtyřmecítma zlatých dal, na to peněz hotových mu dal dvanácte zlatých, potom ostatek po roce dáti mu měl. Eilenšpigel, vzav ty peníze, preč vandroval, nebo se obával konce. Švec pak, vzav své zboží, byl vesel jako ten, kterýž svou učiněnou škodu neb dluh zase nachází, i prosil za pomoc, nazejtří kuože mazati chtěl, ševcovští tovaryší silní přišli nadávše se, že vole nazobí, počali dělati a hlasitě zpívati, jakož ševci obyčej mají. Když pak tuny k ohni přistavěli a počalo se zahřívati, tu zase přirozenou svou vuoni přijaly, tehdy řekl jeden druhému: „Já tuším, žes ty se do nohavic usral.“ Řekl mistr: „Jeden z vás do hovna šlapil, votřete sobě střevíce, náramně velmi smrdí.“ Hledali všickni sem i tam, ale nic nenalezli, počali sádlo do kotla dávati, chtějíce mazati, a čím hlouběj do tuny sahali, tim šerednějí smrdělo. Naposledy porozuměvše tomu, toho díla tak nechali. Mistr pak s tovaryší svými Eilenšpigle hledat běželi, aby ho pro škodu obvinili, ale on byl s penězi preč uvezl a druhých dvanáct zlatých tu nechal. Tak nebohý švec ty své tuny s tim sádlem do dolu na rozhrání vézti musil a k znamenité škodě přišel.

Historia XLVI.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).