[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

kostnice vzav, do stříbra ji zavříti dal, šel do země pomorské, kdežto kněží více žrádla se přidržejí než kázaní. A když někdy ve vsi posvícení, buďto svadba, aneb nějaké jiné shromáždění lidu bylo, tehdy Eilenšpigel připlichtil se k faraři pravě, že by kázati a sedlákům svátost ukazovati chtěl, aby se dali šiditi, a což by na ofěře uhonil, toho mu polovici dáti chce. Neumělým kněžím bylo to dobře, že nic jiného nedělali, než peníze brali. A když nejvíce lidí v kostele bylo, tedy Eilenšpigel na kazatedlnici všel a něco jim o svátostech starých pověděl, zvláště o svátosti archy a zlatým věderci, v němž mana nebeská ležela. K tomu přimísil toto řka, že by to největší svátost byla. Potom také pravil jim o hlavě svatého Brandona, kterýž svatý muž byl, jehožto on hlavu má, a že mu jest poručeno, aby jí peníze shromažďoval k stavení nového kostela, a to že se má činiti z spravedlivě dobytého zboží, a že dokud živ, žádné ofěry od žádné ženy cizoložnice bráti nemá, a které ženy takové jsou, aby k ofěře nechodily, nebo jestliže by co obětovaly, kteréž v cizoložstvu postiženy jsou, já toho nic nepřijmu, protože by ode mne zahanbeny byly, podlé toho umějtež spraviti. A tak jim tu hlavu líbati dal, kteráž snad nějakého kováře byla a on ji na krchově byl vzal. Potom dal sedlákům i sedlkám požehnání a s kazatedlnice k oltáři šel, tu farář zpívati a svými zvonci zvoniti počal, tedy hned k oltáři s ofěrou všecky napořád zlí s dobrými šli, kteréžto pokřik mezi sebou učinili, chtějíce některé s ofěrou svou prvnější býti nežli druhé, kdežto milý Eilenšpigel ofěru od dobrých i od zlých bral a nezavrhl žádné. Tak pevně tomu lotrovství jeho chytrému ty sprostné ženy věřily, neb jsou se domnívaly, která by žena pokojně stála a nešla, že by ta poctivá nebyla. Též také která žena peněz drobných neměla, ta obětovala zlatý aneb stříbrný prsten, a jedna každá z nich šetřila druhé, také-li tolikéž ofěruje, a která tak ofěrovala, ta se domnívala, že tim manželství svého potvrdila a že by zlá pověst její tudy odjata byla. Některé také byly, ješto dvakrát neb třikrát ofěru dávaly, aby lid to viděl, že oni z té zlé pověsti své vyšly. Eilenšpigel pěkné ofěry došel, k níž podobná prvé není slýchána. A když tu ofěru vzal, těm všem, kteříž mu ji učinili, pod

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).