[153v]číslo strany rukopisua zmyje hlavu, molé zahynú a práchnivú hlavu uzdravuje a spomáhá tomu velmi, ktož má v uší bolest kterú.
Melissacizojazyčný text Meduňka má tyto moci, vezmi list z meduňky a pomaž úle a zuostanúť včely, také když roj letí[add]letí] letije a máš hotovo, pomaž dsky aneb plásty, sednúť na tom. Také kdy včela uštne, sediec na tě, vezmi meduňku a zetři v rukú a přilož na to, nebudeť nic.
Mateřídúška jest dobrá k hlavě, vař ji s vínem a přičiň dřevěného oleje a ruoženého, obložiž hlavu. Také proti haduom, když ji pálíš, hadi běžie před dýmem pryč, také kto má hada v sobě a daj jemu ji píti, vařiž u víně. Také krmiem přimiešená silní velmi, a žencuom najviec, když žnú na poli, a položili li by se, neuškodí žádný had. Také koho v břiše hryze, pí ji. Kto chrká krví, píž ji, přičině strdi, také dobrá k játruom, také ženám přivodí jich nemoc.
Nedvědí noha, tak řečené koření, jest horká a suchá. A má tyto moci, ktož ji ztluče a vložie na nežity nebo na vředy, zrají velmi a skuoro se propúštějí a hojí se bez veliké bolesti, a zvláště, když ti vředové nebo nežitové stali sú se z přirození studeného. [154r]číslo strany rukopisuA to kořenie má býti při každé masti aneb i flastry také s nimi činiti.
Netřeskové listíčko, a ztluc je, když ztlučeš, vložiž je v rúšku, vytiskniž tu vodičku z něho, a když ji bude s lžíci, vezmi k tomu dvě zrnce pepře třeného, vespiž v tu vodu. A potom púštěj po perku do ucha těm, ješto neslyší.
Netík jest zelina na puol pídi zvýši, jenž má tvrdý kmen, bez květu, siemě i listie podobné má koliandrovi a rosteť na miestech zacloněných a vedlé vodných břehuov. Ktož tuk jeho nebo siemě vaře[ade]vaře] warzie pí, láme kámen v člověku, čistí[adf]čistí] cziſtije prsi i matku po porodu a plíce a druhých vlhkostí. Pomáhá také bolesti slezinnej a tomu, ktož má žlútenici. A ktož semenem jeho krmí kohúty, bývají udatní k štiepaní. A neníť vyšší nežli na pied ta jistá zelina.
Opich jest horký a suchý na druhém stupni a vypuzuje kámen a vodu z člověka a z žen nemoc měsíčnú tiší, a zvláště vnitřnosti. Símě jeho vařeno u víně vlaském, ale nehodíť se chovačkám, nebo je bujné činí a umenšuje mléka a kryje smrad duchu, ktož kořen jeho hryze aneb siemě jeho. Opich má tyto moci, ktož z něho vydáví[adg]vydáví] wydawije tuk, ztluka jej, a omočí v víně střiedu, a když cecek
