bohoboj[56r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcený, čakaje utěšenie israhelského, a duch svatý byl jest v něm. L2,26 A odpověd bieše vzal od ducha svatého, že by neuzřel smrti, jeliž by prvé opatřil pomazaného páně. L2,27 I přišel jest v duchu do chrámu. A když sú uvedli dietě Ježíše rodičové jeho, aby učinili podlé obyčeje zákona za něho, L2,28 a on jest jej vzal na ruce[34]ruce] ulnas lat., manus var. své i chválil jest boha a řekl: L2,29 „Nynie propustíš služebníka svého, pane, vedlé slova tvého u pokoji, L2,30 neb sú viděly oči mé spasenie tvé, L2,31 kteréž si připravil před obličejem všech lidí: L2,32 světlo k zjevení pohanóv a k slávě lidu tvého israhelského.“ L2,33 I biechu otec jeho a matka diviece se těm věcem, kteréž sú praveny byly o něm. L2,34 I požehnánie dal jest jim Simeon a řekl jest k Mariji, matce jeho: „Aj, položen jest tento ku pádu a k vstání mnohých v lidu israhelském[35]lidu israhelském] Israel lat. a za znamenie, jemužto bu[b]označení sloupcede odpieráno. L2,35 A tvú[36]tvú] + ipsius lat. duší pronikne meč, aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlenie.“ L2,36 A bieše Anna prorokyně, dcera Fanuelova, z pokolenie Aserova, ta se byla sstarala ve dnech mnohých a byla živa s mužem svým sedm let od panenstvie svého. L2,37 A ta vdovú bieše až do let osmdesáti a čtyř, kterážto neodcházela od chrámu, posty a modlitbami slúžéci ve dne i v noci. L2,38 A ta v tu hodinu přišedši, chválila jest hospodina a mluvila o něm všem, kteří sú čekali vykúpenie israhelského. L2,39 A když sú dokonali všecky věci podlé zákona páně, vrátili se do Galilee do města svého Nazaretu.
L2,40 Dietě pak rostlo a sílilo se, jsa plno múdrosti, a milost božie bieše v něm. L2,41 I chodievali sú rodičové jeho po všecka léta do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. L2,42 A když bieše učiněn Ježíš[37]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. ve dvanádcti letech, když sú by[56v]číslo strany rukopisuli
