[p4v]číslo strany rukopisucestě vedlo, jaké půtky měli na moři, k kterým ostrovům přístali, co v Jeruzalémě i v okolních místech spatřil, to všecko bedlivě v poznamenání uvedl a v jazyku českém léta Páně 1563. vytisknouti dal. Kterážto kniha poněvadž vůbec známá jest a ještě se mezi lidmi nachází, může v ní čísti, kdož to věděti žádostiv. Můj úmysl nebyl, abych toho všeho sumu v této předmluvě obsáhnouti měl, a také není toho potřebí. Ty tedy knihy o Zemi svaté a městu Jeruzalému Čechové náši v řeči své až posavad čítávali a čísti mohli, jiného nic v té materii neměli. Kteříž pak cizím jazykům, zvláště latinskému a německému, rozuměli a rozumějí, ti věcí těch z čítání mnohých autorův lepší vědomosti nabývati mohli, poněvadž nejedni, staří i noví, o nich psali, a putujíce do těch krajin, všecko s pilností zaznamenali, což tam koli ušima slyšeli aneb očima viděli. Tuto jich jmenovati nebudu, poněvadž položena jména jejich málo níže v rejistrum autorův, z nichž kniha táto sebrána jest.

Ale však, dle sprostného zdání mého (neb proti soudu jiných nic nepravím), všecky ty a takové traktáty, buďto latinské, německé aneb české, v nichž se Země svatá a město Jeruzalém vypisuje, mnohými příčinami převyšuje ta kniha, kterou M. Henricus Buntinguscizojazyčný text, kazatel slova Božího v knížetství brunšvickém, pod titulem latinským Itinerarium Sacrae Scripturaecizojazyčný text a německým Reisebuchcizojazyčný text, to jest Putování aneb cest svatých a Bohu milých lidí, o nichž Písma obojího Zákona Božího zmínku činí, v jazyku německém před několika lety na světlo vydal. Nebo v té kníze své vypsal nejprvé a spočítal na míle německé cesty a pouti, kteréž, za Starého zákona ovšem svatí první Otcové, patriarchové, soudcové, králové, knížata a proroci, za Nového pak zákona Jozef, Panna Maria, sám Kristus Pán a Spasitel náš a někteří z učedlníkův a apoštolův jeho, zde na světě pracně vykonali. Potom, ačkoli nerozumím, aby sám osobně tento Buntinguscizojazyčný text v Zemi svaté býti a ji projíti měl, však což jiní pobožní a víry hodní muží a poutníci v svých spisích zaznamenali, to on rozšafně a bedlivě z nich vybral a čistým pořádkem připomenul, místa všecka i města, hory, lesy, pahrbky, údolí, potoky, jezera, řeky a cožkoli k chorografii z potřeby náleží z starých i nových skribentův vypsal, rozličnými a utěšenými historiemi doplnil a pěkně