[p4r]číslo strany rukopisuBosphorus Thraciuscizojazyčný text řečené, prošel všecku Azii po zemi až do Syrie a Palestiny i do města Jeruzaléma. Tam pobyv za tři neděle a ohledav místa svatá, k nimž ho pohané připustili, jel odtud do Egypta, a v městě Memfis aneb Alkairu převelikém spatřiv, což mohl, zase touž cestou domů se navrátil a tu svou jízdu, jakž možné bylo člověku sprostnému, v spis uvedl, kterýž také vytištěn jest a mezi rukama lidskýma. Léta ovšem nepoznamenal, kdy jest takovou dalekou (snad přes devět set mil) pout vykonal, však z knížky jeho rozuměti se může, že se to stalo za kralování v Čechách a v Uhřích krále Vladislava, Ludvíkova otce. Nebo ještě tehdáž žoldánové egyptští mocní byli netoliko v Egyptě, ale i v Azii a v moci své měli zemi syrskou i město Jeruzalém; a kteréž on u vypsání svém Araby jmenuje, jsou saraceni a mamaluci, nad nimiž žoldánové panovali. A Turci, ač již měli město Konstantinopolim, stolici císařův východních, vydřevše ji křesťanům, ale ještě do Azie tak daleko se byli nepustili, až teprva léta Páně 1517. Selimus císař zemi syrskou sobě podmanil, Egypt vybojoval a království to malamucké žoldánův egyptských vyhladil, zkazil a všecku moc i panství na sebe a potomky své převedl. To o Kabátníkovi krátce jsem připomenouti chtěl, poněvadž člověk obecný tak mnoho zvandroval a památky vandru svého po sobě zanechal; ač nejedni za to mají, že více básní psal nežli pravdy, a proto ho i zamítají: ale není pochybné, že nepsal jiného, nežli což tam viděti mohl a což slyšel od jiných, s nimiž buďto sám, aneb skrze tlumočníka mluvil, a jakž spraven byl o čem, tak sobě to poznamenal, buď že všemu sám věřil, aneb nevěřil, práva žádnému k věření neukládá, ano že sám o mnohém pochybuje, zjevně na sobě znáti dává. Jest pak i to pamatování hodné, že tam v Egyptě nalezl lidi, s nimiž se jazykem naším slovanským bez tlumače smluviti mohl.

Druhý z Čechův, kterýž cestu do Země svaté a do Jeruzaléma i to, což tam viděl a slyšel, vypsal a vůbec na světlo vydal, byl Oldřich Prefat z Vlkanova, rodič pražský. Ten léta Páně 1546. jel nejprvé z Prahy do Benátek na svůj vlastní náklad a odtud po moři s mnohými spolu tovaryši a poutníky plavil se až do Palestiny k portu Jafa aneb Ioppencizojazyčný text a potom po zemi do města Jeruzaléma a k hrobu Božímu. Jak mu se pak na té