[A5r]číslo strany rukopisujednoho času mimo stán jeho šli, on, stoje před stánem, volal na nás. My šli k němu, on též proti nám, a uctivě nás přivítav, na to, jakého bychom národu byli i za jakou příčinou tam se dostali, se doptával. Načež když sme jemu náležitou odpověd dali i svědectví, kteréž jsme od slavných a učených mužův měli, ukázali, spokojen s námi byl. Doptával se dále, jaká by naše strava byla. My sme odpověděli, že taková, jaká jest obyvatelův ostrovu tohoto, čemuž podiviv se, jak my to snésti a těch pokrmův zažiti můžeme, ihned kuchaři svému, jehož sebou měl, poručil, aby nám snídaní dobré připravil a dal. A porozpravějíc s námi ještě chvílku, poručil služebníku svému, aby nás do stánu uvedl a aby nám poručil to snídaní dáti. Což ihned na to poručení učinili a jísti i píti hojně dali. Ti pokrmové a nápoj jak nám příjemní a chutní byli po suchých štokfiších, syrovátce[g]syrovátce] Syrowátcé a vodě, vypraviti téměř nelze. Sám potom hejtman, když jsme ještě jedli, mezi nás přišel, k jídlu pobízel a nad to nade vše právo nám dal, pokudžkoli on i my tam se zdržovat budeme, vždycky k jídlu abychom k němu chodili. O kteréžto přívětivosti a dobrodiní nám pro[A5v]číslo strany rukopisukázaném uslyše soudce ten, kterýž prvé hejtmana proti nám nabádal, velice se zlobil, že ne po vůli, ale proti vůli jeho vše [se]text doplněný editorem dálo. I v tom Boží opatrování nad námi bylo.

Při témž sněmu jejich shledali sme se s jedním biskupem ostrovu toho, k němuž když jsme se hlásili, i kdo a odkud bychom byli, oznámili, laskavě nás přijal a k stolu pozval a potom, když se sněm dokonal, nás s sebou do Šklaholtu, kdež svou residenci měl, vzal, u něhož my po čtyry dni (počítajíc podlé spůsobu zdejšího) a čtyry noci zůstávajíce[5]zůstávajíce: zuſtawagjce, opatření hojné sme měli. Co dům jeho s sebou přinášel, to nám dávali; maso pěkně vařené i pečené sme mívali, též i ryby, obzvláštně pak lososy velmi pěkné a dobré. To toliko nejhorší bylo, že vše, což nám koli dávali, bez soli vařeno i pečeno bylo. Dávali však vždycky sůl na stůl, takže sme sobě, chtěli-li sme, mohli jídla soliti; pro ně nebylo soli potřebí, nebo oni zvykli všeckno bez soli jísti. Mezi jinými pokrmy dali nám maso hovězí[6]hovězí: Howězy, od roka vařené a pod střechou ku potřebě zavěšené a chované. Nápodobně bylo k uzenému, ale žádné chuti v něm nebylo. Chleba pak velmi poskrovně bylo, ale vždy nětco se našlo. Pívo sme dobré dvoje měli,